Básně autora Amonasr
Nalezeno 1552 záznamů. Zobrazuji 1361-1380.
MATEŘINKOVÉ POZDNÍ JARNĚ LETNÍ RADOSTNÉ ODPOLEDNE
Báseň zachycuje venkovní atmosféru dnes mezi 16:05 – 16:10 v 8. patře panelového domu nad dvorkem žižkovské mateřinky po vypuštění dětí na pískoviště s vloženým zavřením balkonových dveří a přechodem autora do vedlejší místnosti k počítači…
Potřebuju urychleně něco zpracovat a čas se mi povážlivě krátí. Proč zrovna vždy v takové situaci se mi mnohem líp píšou básničky? :-D P.S. Nikdo není přesně takový, jaký se jeví druhým, a dokonce ani sám sobě. Jaký tedy je doopravdy? To ví jen Bůh…
Tentokrát jsem nechal múzu, ať si píše sama, co chce. Takto to dopadlo…
Dnes mě inspirovalo téma přímo na Literu, tak ho zkusím rozšířit o něco odlehčeného…
Dá se utrpení sčítat...? O kolik větší je utrpení sta matek, než jedné...?
Vše má dva póly – i báseň se na jednom píše a na tom druhém čte, teprve pak je celá... P.S. Klobouk dolů před každým, kdo čtením textu neublíží, naopak do něj umí vložit i to nejlepší ze sebe sama... ;-)
I to se může stát...
Napsáno odpoledne při zpáteční cestě autobusem, ubíhala rychleji... :-)
Inspiroval mě rozhovor s Milanem Kohoutem, performerem a spisovatelem, signatářem Charty 77 a účastníkem aktivit českého undergroundu, v květnovém čísle Literárních novin. Časem snad bude k nalezení i na www.literarky.cz – stojí za to...
A: Téměř autentický zážitek ze včerejší zámecké prohlídky... :-D
Nevím, proč mě to právě teď napadlo - asi že se blíží Den matek...
Kdekdo touží zanechat stopy v nebi a pro svůj zdvižený nos si ani nevšimne, že šlape denně po zemi...
Inspiroval mě pocit doznívajícího ticha po přečtení Pamíniny básně „Co zbylo od loňska“ a následná asociace, která tu mou ozvěnu už poposunula alegoricky poněkud jinam...
Umění není pro každého... Nebo snad ano...? :-D
Myslel jsem si, že ve vaně se nedá psát, ale chtěl jsem si to zkusit. Tak jsem se vykoupal i zevnitř... :-D
Osud není jen to, co nás potká, ale i to, co nás vlastní vinou mine... ;-)
Radost z nalézání dokáže vyvážit i bolest ze ztrát. Hravá variace na zvolené téma ;-) Věnováno mému učiteli desetislabičného verše :-D
Každý má svou originální knihu a každý ji čte i píše po svém. Tady mi múza sama přihrála jeden z mnoha možných způsobů...
Tak to je největší rychlovka, jakou jsem kdy napsal. Teprve před chvílí jsem si všiml, kolikátého dnes je. To je snad kromě prvního září jediný den z mé první třídy, na který nikdy nezapomenu – takové události se v tomto věku pamatují na celý život... ;-)