Básně autora Levandule
Nalezeno 604 záznamů. Zobrazuji 461-480.
Světlo je mi blíž než knot?
…věčné téma lásky a touhy po mém partnerovi…
Taky máte někdy období mlčení? Otvírám vám novoroční mlčení básníků Levandule a G.P.
Některá objetí přichází nečekaně i v půli cesty útěků před sebou…
Sny… skrze mě… skrze Tebe… vrostly do nebe
Moje čtyřicáté vánoce se staly malou osobní černou dírou… tam se toho smutku vejde… (vše má svůj rub i líc, líc se už do této básně nevešel ;-) )
Báseň pro mistry i žáky slušnosti
Včera mi zemřela babička...
Nevolala jsem pohotovost. Vlastně ano, volala... svými dlaněmi na Tvé hrudi...
obyčejné lidské smutnění...
Své přátele si vybíráme sami, a já jsem si dokonce našla svou babičku…
Prosím… dej mi kousek života a já Ti dám smysl milovat člověka…
naděje umírá poslední…
o jednom nevšedním setkání…
Člověk je jen prach, a v prach se zase navrátí… někdy ten návrat nastává předčasně… ještě za života…
I štěstí lásky se někdy zamotá do jizev na duši…
Každý sní o lepší budoucnosti…
Životní chůze… a její stopy
... Někdy je hranice mezi nebem a zemí jen symbolickou čarou bolesti...
Bílý prášek smrti vyžaduje krokodýlí odvahu…