Básně autora Diablek
Nalezeno 94 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Někdy pohlazení a někdy pár slov, pomůže od bolesti a trápení. Tam kde láska není, kde je jen odloučení.
Vzpomínka nebo trápení, je to jedno, když milujete, je to soužení.
Odchod, je jedna z mých stěžejních básní. Asi ji po prvním přečtení nepochopíte. Ale pochopíte ji, až po tom, co si předstvíte tohle: láska-nehoda-snaha přežít-smrt.
...co zůstala po Tobě...v očích slzy a bolest co se srdce týče. Neberte básníkům ty, které miluje, odvděčí se vám upřímně.
Odešlas bez rozloučení, s bolestí velkou zůstáváš v srdci zlomeném. Jsem zas na začátku. Proč?
Mívám děsivé sny a tušení. Vím, že se splní. Proč se nikdy nemýlím?
Pro slečnu, která to se mnou prostě umí :) Pro slečnu, za kterou nestydím se a miluju jí. Pro slečnu, pro kterou opustím své sny a zůstanu už jen u ní...Pro Ní.
Vyznání, vyznání a ještě jednou vyznání. Je věnováno dívce, která mě umí učarovat a která život i v mrtvém by snad probudila....a básníci se kvůli ní pěkně trápí.
Není co víc říct. Utopit naděje v slzách...to zná asi každý.
Tahle báseň je jiná než ostatní, což ostatně poznáte po jejím přečtení. Asi hned nepochopíte o čem je. Vypráví o muži, co zradil svou věrnou dívku a lásku a za mrzký peníz koupil si lásku jinou, hodinovou... Věnuji tuto báseň všem zklamaným láskou.
K básni "V zrcadlech" mě inspirovala kdo jiný než krásná žena:) Ale dodnes nevím, jestli to je jen sen či skutečnost, anebo jen přání.
Životní cesty jsou neuvěřitelné a někdy hodně komplikované. Trochu vám poodhalím svou osobní cestu životem, která se bohužel opravdu stala.
Ať už skončí. Víš, že Tě mám rád. Věnováno Jí.
Vracíte se v myšlenkách zpět? Proč? Je to čas, kdy ztrácíte rozum a vracíte si to, co chcete zapomenout. Ztrácíte rozum...
Věnováno všem, co jim tahle nemoc vzala jejich lásku, něhu a víru. Věnováno všem, kteří věří že najdou!
Pláčete pro svoje lásky? Pláčete, když bolest je zbytečná? Plačte...ale žijte.
Láska dohání k smrti, dohání k šílenství, ale přesto přežívá už po staletí. Je vítězem ve všech bitvách.
Přečte si ji mnoho žen a slečen, vím, ale jen jediná pozná, pro kterou je tahle báseň psaná. Ona to ví. Ale já tohle nikdy nepovím. Básník má právo snít. I když miluje platonicky a láska není opětovaná. Už vím koho miluji. Ji. Ale je nedostižná. Pro mě.