Básně autora Raphael
Nalezeno 11 záznamů. Zobrazuji 1-11.
musím ti říct příteli, ač jím vlastně nejsi...další z tvůrčích přetlaků...
Spíš než báseň, je to osobní vypsání.V poslední době mam nějakou tendenci tvořit, ale tohle je spíš zmatek z mý hlavy, než plnohodnotný dílo. Jsem zmatenej, ale ten druhej, kterej ve mě spí, se nevzdává. Asi ho nechám, ať si dělá, co chce.
Jen takové momentální rozpoložení duše, když je zejtra ten lásky čas, jenom doufám, že neuvidim nikoho pod rozkvetlou třešní...
samota na mě dopadla
Taková blbost.Když někoho máte rádi a cítíte, že mu svou láskou berete volnost, možná je lepší nechat ho jít.
Takhle to taky může dopadnout, když se kluk jde omluvit holce a ta dělá uraženou…:D
Requiem je mše za zemřelé
Sonet...co víc dodat, ona ví
Jenom pro Klarosu ;)Poslední z básní...to neznamená konec, však sama víš. Navždy...i když si o něm myslim svý. Aź si to za pár let přečteš, tak si na mě vzpomeň ;) Tik...ťak...
Nerýmuje se to, ale to moderní poezie nemusí...Smutnění nad tím, když člověk neudělal to, co měl nebo spíš mohl. Bylo by mu teď líp, ale teď už to udělat nejde :(
Pro jednu dívku...když jsem se s ní rozloučil. Ale ne napořád, viď ;-)