Nalezeno 88 záznamů. Zobrazuji 61-80.
jakýsi neuchopitelný, lyrický, (snad i fiktivní) pocit, co mi právě přelétl přes nos
nemá smysl se těšit, důvěřovat. Kdy to pochopím? Kdy vyrostu z té dětinské naivity a konečně pochopím, že city patří do kouta?
na hrob všech mých hloupých, smutných básní. Už je živit nebudu.
kraťoučká před spaním
o jedné malé holčičce, která mi svou láskou ukázala jak vypadá radost ze života :) (Dávno psané verše)
jestli zítra nevyjde slunce, už uvadnu.
věnováno Upírovi - přízraku, po jehož zjevení prahnu každou minutu
o potemnělé prázdnotě mojí mysli. Je to nuda... Jen další pokus o výkřik do tmy
obyčejná a kraťoučká o tom, proč bych se měla vzdávat svého dětského, naivního snění? Život se mi totiž neustále snaží ukázat svoje ošklivosti. Nechci to vidět.
protentokrát raději bez anotace
-hluboký spánek jeho ohleduplnosti
Obyčejná chmura, co už byla nějaký čas schovaná na dně mé duše.
kdysi dávno napsané řádky..
onen večer co nechal jizvu
Pár veršů, které k jeho očím nikdy nedojdou, ač byly psány právě jim.
Bohužel nešlo vybrat sekci "Básně - nezdařené zpovědi". Nechala jsem tedy "nezařazené"
lidé dobří, lidé horší, nikdy nezapíjejte smutek způsobený láskou...