Básně autora Synkkä
Nalezeno 14 záznamů. Zobrazuji 1-14.
není to o místu ale o lidech, není to dům ale rodina... VELKÁ ILUZE a strach
Kdysi byl někdo, kým jsi býval.. O některé věci nelze bojovat.
Některé rány se nikdy nezahojí. Zasáhly srdce příliš hluboko a jed bolesti v něm zůstal uzavřen. Časem rozptýlí se v duši, již bude stravovat jak rozpálený uhlík cáry papíru.
milovanému jež zemřel a již se nikdy nevrátí... milovanému co žije přec mou bolest nezkrátí...
Vzpomínáme DĚDO! Pro vzpomínku na Josefa Kováře ..
Vzpomínka zabijí .., život pak pomíjí ...
trochu s opožděním sem dávm tuto básničku (byla napsána 17. 10.)
... V zšeřelé mrtvých zemi mezi těmi všemi ... tak tiché a prázdné, prázdné je vše ...
Někdy je smrt tak snadná...
Básnička byla napsána přesně 24. 12. 2009 v 20:05, kdy jsem místo u sváteční večeře seděla zkormoucená ve svém pokoji a čučela oknem ven... (nestihla jsem ji tu dřív dát). Joulu (v překladu Vánoce) vyjadřuje mé pocity z všeobecného vánočního veselí...
... někdy toužíme po někom, koho však mít nikdy nemůžeme, tak strašně moc, že naše závislost přejde v chorobnou posedlost a vše pak končí ubohou sebedestrukcí ...
... Jaký je vztah člověka k přírodě? ...
... to bude tím počasím ...
Kratičká básnička. Nečekejte žádný zázrak. :D