Básně autora Descardea
Nalezeno 157 záznamů. Zobrazuji 141-157.
Začátek černého dne... Začátek života pro všechno, co ožívá až s umírajícím světlem...
Jak lehce lze zabít lásku.
Doba velkých umělců, doba intrik... Nesnadná doba pro život... Zvláště pro ženu.
Jsi láskou rozerván na tisíc kousků, vržen do proudu nenávistí. Jak může někdo tak nekonečně nenávidět něco, co tak bezmezně miluje? Tohle je jenom pro mě, z touhy honem to někam vykřičet.
Stoikové tvrdili, že utrpení netřeba se bát, neboť pokud je dlouhé, nemůže být intenzivní a pokud je intenzivní, nemůže trvat dlouho. Asi neznali zklamání v lásce...
Všechno se mění... Jenom ta Změna je pořád stejná...
O nás, kteří jsme stiženi chorobou nutící nás znovu a znovu svými slovy zapisovat zapsané. A o tom, jak jsme či spíše nejsme přijímáni těmi, kterým tahle dávná touha v žilách nekoluje.
.. polštář cigaretového kouře a peřina z myšlenek...
Lehce inspirováno debatou zde na liter chatu..
Neumím se modlit. Jen občas mám touhu promluvit s tím "něčím", co je silnější než náš neskonale silný duch.
Jen tak. Ne snad z čisté radosti, spíš z donucení. Srdce nutí psát a rozum nestíhá.
Smyslem nesmyslu je nepřemýšlet nad smyslem a bavit se absencí smyslu, tedy nesmyslností nostolené smyslné situace. Nesmyslem smyslu je pak relevantnost smyslnosti mnohdy nesmyslných myšlenek založených na smyslu nesmyslu.
..a taky o životě, o mně, o tobě, o nás, o všech, o nikom... a o všem ostatním, co mi přišlo na mysl.
Proč jen tři přání? Proč ne čtyři??
Má čtyři přání...