Nalezeno 64 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Mělo to být pásmo... myšlenky jedna za druhou. Tmavá chvilka. Nic nového..
Je to psáno formou drabble. Jen taková představa. Prvky surrealismu... (mého oblíbeného)
Lehho se zasívá hřích na pole labilní povahy...
Vím všechno, co ty ani neutušíš...
Proč?...bývá často ta nejsložitější otázka.
Tvou hořkou lásku už nemůžu dál snést...
Česko-anglické osobní vyrovnání se s jednou bolestivou zkušeností, jakou může být jen destruktivní vztah...
V duchu asociace se nese tento polibek od Múzy, která se mě nyní poněkud straní...
Připadá mi to jako dost veký shit, přiznávám, že nejsem příznivkyní volného verše, ale zkusila jsem to a asi radši zůstanu u rýmované poezie...:))
Vina & hřích. Nebe & peklo. Duše & ????.....
Pár surrealistických slov. Můžete si pod tím představit prakticky cokoliv....
Takové surrealistické "něco". Nenapadá mě, co víc dodat... Snad jen, že pro mě je v tom pravda.
Inspirací mi byla jedna zajímavá, leč destruktivní duše. Nenazývala bych to básní, spíš pokusem vyjádřit své myšlenky, který se občas rýmuje :) Každopádně toto považuji za víceméně oficiální ukončení mého poblouznění.
Název vám napoví, jestli chcete pokračovat ve čtení.. Je to asi první lyricko-epická báseň v mém životě :) Pokud ji budete číst a mít přitom trošku divný pocit... má to tak být :) Částečně má základy v symbolech.
Ze záchvatu zdrcujícího smutku vzešlo toto. Někdy mám pocit, že se rozpadám...
Jeden krok zpátky. Už chci být někde jinde...
Úleva od zmatených citů, jako spousta jiných...
Co říct... tato básnička se mi zdá trošičku jiná než ostatní, ale těžko to pozná někdo kromě mě... takže v podstatě jste zvyklí:-)
O naději a o slovech, která by třeba rád někdo slyšel.
Po dlouhé době má další báseň v češtině - nějak se mi teď zalíbilo psát v aj. Je to omluva za pár věcí, které mě potkaly a (bohužel se) stále dějí.