Nalezeno 10 záznamů. Zobrazuji 1-10.
na velkém vozu velkolepou cestu podniknout, vstříc k oblakům až tam k nebeskému jezu,...
buďme rádi za to, co máme protože až když to ztratíme, uvědomíme si jakou to pro nás mělo cenu a je to pravda =(
momentálně nemomentální mentální stav
jen tak do ticha sychravého podvečera... asi mi došlo pozdě že to ani vlastně není básnička =D
pořád sem přemýšlela jestli ji sem dát...ptž se bojím reakcí co to jako má být =oD ale rozhodla sem se, že se jen tak nezhroutím... díky za pochopení =o)
já vím, že to je hodně divný dílo...tak mě omluvte...ani nvm proč ho sem dávám...asi proto že tohle téma prostě už nechci=(
=( Mám Tě ráda tatínku a proto píšu tuhle vzpomínku. Svíčku shořet ponechám pár slz spadne na zem a já uvědomím si, že nejsem blázen. Jen nechci věřit tomu, že díváš se na nás jen dolů.
něco mě zas chytlo