Nalezeno 34 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Jaké to je, když člověk umírá v beznaději /bez naděje/
Hlavní myšlenkou románu je otázka spojení dvou lidských duší uvnitř jediného těla.
Úvodní část románu: Prodaná duše. Hlavní myšlenkou je otázka spojení dvou duší uvnitř jediného těla.
Znáte to? Když vás jednoho rána probudí vítr, vyjdete ven a chcete ho obejmout. Chcete obejmout celý svět, protože se ve vás najednou podnítí obrovská láska k životu samému...
Do života každého z nás přijde někdy chvíle, kdy nevíme, kým jsme, nevíme, kým je člověk vedle nás, díváme se do známých tváří,ale ty jsou najednou zoufale cizí...snad i o tom to má být
Každý z nás se ptá... Já jenom třikrát
Poslední...a přesto první loučení
O tom, jaké to je najít onu jedinou osobu, pro niž jsme stvořeni, a která je stvořena pro nás..
Rozpor citu je jako den a noc...Nedokážu žít ve snu, a ani se ho vzdát...Znáš to? (pro Šípkového prince)
už to nejde...i když myslíš, že jo...(pro Kudrnáče)
Ti, kteří hýří úsměvy, jsou často těmi nejsmutnějšími lidmi na světě...
Takhle chutnalo první setkání s tebou, první pohled do tvé tváře...(věnováno Šípkovému princi)
Vzpomínka na večer, kdy nám první jiskru ohně uhasil déšť. /Srdce ale vzplála/
Vzpomínka na sen o skutečné lásce, co překoná vše- i nepřízeň osudu. Pro Šípkového prince
/Když je lehká holka, prohlásí ji za děvku. Když kluk, je to normální/...víš, mám tě ráda, i přes to, cos udělal
proč nežít pro něco, co je tak prosté?
"Ano, zase měsíc", říkáš si....ale tuto noc je jiný než včerejší, všiml sis?
Někdy se stane něco, co vás přiměje uvědomit si, že nic není, jak se zdá a skutečnost můžete pootočit o sto osmdesát stupňů...
"Ty umíš všechno. Jak to děláš?" "Neumím nic, jak to děláš ty, že ve mně dokážeš věřit?"
Hrála jsem na kytaru a za okny plakal anděl. Chtěla jsem jej pohladit, ale on mou ruku odstrčil a řekl, co mám psát...