Nalezeno 94 záznamů. Zobrazuji 61-80.
věnováno mojí slepotě a zemřelým nadějím. A jeho neustálému mlčení.
Lidé si dokážou být tak odcizení, tak krutí... Proč? Cožpak by nám nebylo dobře, kdybychom byli všichni tolerantní? (vím, je to jen naivní, nesplnitelné přání dalšího idealisty, co s Vámi běhá po světě:)
mé drahé, královně hipís - Duhové Kometě, která mi prosvítila včerejší krásnej večer. (A už se netrap, aspoň né kvůli chlapům) :))
jakýsi neuchopitelný, lyrický, (snad i fiktivní) pocit, co mi právě přelétl přes nos
nemá smysl se těšit, důvěřovat. Kdy to pochopím? Kdy vyrostu z té dětinské naivity a konečně pochopím, že city patří do kouta?
na hrob všech mých hloupých, smutných básní. Už je živit nebudu.
kraťoučká před spaním
o jedné malé holčičce, která mi svou láskou ukázala jak vypadá radost ze života :) (Dávno psané verše)
jestli zítra nevyjde slunce, už uvadnu.
věnováno Upírovi - přízraku, po jehož zjevení prahnu každou minutu
o potemnělé prázdnotě mojí mysli. Je to nuda... Jen další pokus o výkřik do tmy
obyčejná a kraťoučká o tom, proč bych se měla vzdávat svého dětského, naivního snění? Život se mi totiž neustále snaží ukázat svoje ošklivosti. Nechci to vidět.
protentokrát raději bez anotace
-hluboký spánek jeho ohleduplnosti
Obyčejná chmura, co už byla nějaký čas schovaná na dně mé duše.
kdysi dávno napsané řádky..
onen večer co nechal jizvu