Díla autora Anura
Nalezeno 20 záznamů. Zobrazuji 1-20.
No co k tomu dodat. Buďme rádi, že jí máme! Napsáno 17.5.2011
rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) je hmyzožravá rostlina, která roste na půdách chudých na živiny (rašeliniště).Roste i u nás v čechách.
Je důležité uvědomit si, co je pro nás v životě podstatné!
To bylo psáno před třemi lety(25.12.2007) své lásce.
Napsáno 8.12.2007. Láska někdy člověka natolik zaslepí, že poté vidí vše jakou svou vinu. Snažím se, dát si na to vtší pozor!
Úvaha podávají důkazy o užitečnosti mužů, která je mnou vnímaná jako základní bržurka pro minimální přehled o mužských přednostech, jež by si měla přečíst každá žena, která má nějaké výhrady proti mužům.(V komentářích přidávám slovník pár odbor. termínů.)
Jsou rozdíly mezi mužem a ženou nebo je tomu jinak?
Velmi netradiční pohled na společnost,a proto nečekám že názory budou nějak jednostranné.Jelikož dílo není rozsahem až zas tak moc obsáhlé,jsou uvedeny pouze základní myšlenky.Prosím také o komentáře a názory čtenářů.Představte si kruh(jeho střed, okraje)
Vzbuzená, ospalá v prostřed noci(30.5.2008) jsem napsala krátkou básničku. O té noci, která mě jak strašila tak lákala.
Tento obraz,jež visí u nás doma v obýváku,maloval malíř Rudolf Vronka. Mou mamku stál sice celou výplatu, ale na oplátku jí ten obraz zase pomohl v těch nejtěžších chvílích života(mě také, ikdyž jako malá holka jsem se ho bála..).Je smutný, temný,tajemný.
Neznám záhadnější oči ;-)...
Už jsem napsala jednu báseň svíčce, ale tahle je jiná(už možná třeba jen tím, že jsem jí psala za střízliva, v jiný čas, na jiném místě..prostě jindy a jinak). Zatím mám jen dvě básně o svíčce:-))
Pro mého přítele, který odjel před rokem do Argentiny...(prosinec 2009)
O neůměrném chodu času, který spěchá, když má počkat a čeká, když má spěchat. Ze dne: 19.11.2008
To bylo vůbec poprvé, co jsem ochutnala jemnou chuť růžového vína:-) na své narozeniny (23.2.2009).
Psáno jednoho pěkného dne na louce pod stromem vedle domu našich sousedů na chatě.(asi před třemi lety:-)...).
Napsáno 25.2.2008, když jeden můj přítel měl problémy o kterých nemluvil. Chodil jak tělo bez duše a nic neříkal.
Co člověk přiopilý vínem a houpající se na houpačce všechno nevymyslí:-D... Napsáno 28.8.2008
Nyní jedna z mých "nejmladších" básní(2.8.2009). Ze dne, kdy bylo moc pěkné počasí a my jsme posedávali na dece s dýmkou a povídali si. Vždy mě nejvíce fascinují jednoduché, banální věci, které přijdou tak náhle.
Toto je jena z mých milostných básní, napsaná za dlouhého večera po schůzce s jedním neznámým. Kouřili jsme vodní dýmku - proto je zímňka o kouři ve vlasech a vše mi to doslova popletlo hlavu, což nikdy není dobré. Báseň nikdy nebyla dotyčnému předána.
Tato báseň vznikla v době, kdy jsem často po večerech na intru vzpomínala na domov ve všední dny. Je o vzpomínkách a tesknění při velké unavě malé prvačky, co si zvyká na nové prostředí, nové lidi a intr, na který si doposud nezvykla a nikdy nezvykne!