Výběr autora jitoush

...na hraně až k bráně...Světlem...

  Déšť vsakuje po páteři ve stesku poznáš bubnuje voodoopád vyschlé mezírky láteří v obratlí klestí si cestu slunný hlad v kosterním střásá se

....zakoušíš....

  Sytě si tě nevšímá a tak se schoulíš je v něm zima jsi sama       drobnost smutnička holá v očích mima skutálíš se klíčovou dírkou škrtneš o

...mimosmysly....hra jů jsi....hraju si......

                               Pastouška na ouška a                                   voňka v nose                               dotkni se polštářk

.... a uvidět CITYSALVA FUGAS....přivinout.....

    Nezapomíná jeho něhy věčně živé v průsvitu je vidí plout průhledný svět budí v nitru na patře štiplavá chuť po paměti opět klíčí a rozpout

...Hrátky se slovy 10.....

    Jsem vzhůru ne nohama     je svět dílem bdělá ne z kůru ale shůry zhusta skrz vrstvení hustá sesílá se síla dávno se sila os nova/á/ tká

.....Pod dojmem dnešního koncertu......... https://www.mfo.cz/program/tango-tanec-ktery-je-sam-zivot/

  Vstupuje po špičkách ani v ledu neumírá prohoří       hovoří dotekem přihořívá v souladu do rytmu zrychlený dech v konečcích poslední rozdíl

...potichu plápolá...

  Potichu zeptala se jestli má sebe rád i třešničku na její kráse možná už šeptla jen že jizva vedle pupku chví se a že tu krásu soumrak vypecko

......jedna archivní....deset let uplynulo od napsání....je mi stále blízká a spojuji si ji s vánoci.......se Světlem,které se navrací.....

   Světelné mosty  co břehy pojí  a jabka hod  když nechytím  s rybou se spojí  v jadřincích  ukrytý je  smyslný kód.    Tajemství?    To

.....a volání Lesa.....

  Doklouzalo jitro do útěšného modra avšak Les je ještě daleko ráno se kroutí tak nějak do rachoty strádáš omezen strnulostí potřebuješ ji rozdýc

......neplakat....

  Usedli k sobě blízko a daleko v jádru jsou tichá moudrý kmet    robě lehounce do Ticha rozpráví s hvězdami do tmy    Světlo se míchá až dole

....v mlhách se lze ztrácet i nalézat.....

  Ze stínů padlé šedavo v syrovinu mění světlo teď vtáhnout do dna a uvnitř stromů jmění uvnitř zebe skelně stisk tma zvolna krade v bdění tisk

......když slábne život......

  Tvář sesychá v údolí písku probolená žalozpěvy kostí její oči nepláčou ale možná úpěnlivě prosí. Kost a kůže v unikající síle závrať v týlu a

......to zlatem se zachvělo....prostince....

                                                                                   *                                                  Listí si padá

.....Intenzivní vzpomínka na jedno jaro....věnováno.....

  Tvá vůně na pozadí blahodárnosti lesa tak blízko déšť jen zlehka prokapává a snaží se smýt snad zbylý chlad vlezlý jak zimomřivost v kostech

Opět se to propojilo a je to více než jindy posilující v tomto čase,zvláště pro moji mamku. S jejím dovolením sem dávám další vzpomínku..básnička mamce,než se odstěhovala, dlouhou dobu visela ve skříni.Ještěže jsem si ji stihla opsat,napsal ji táta..

    Výtah přede svou píseň přeskakuje schody kvapem čárečka už jede únava,úsměv průnik světla a zvuku prokmitne mezírka jemná vůně dýchne řád

...Tato báseň - nalezenec je z pera mého tatínka,objevila ji moje máma.....prý mi ji někdy před 20 lety věnoval,což z mé paměti zcela vyšumělo......spontánně jsem se rozhodla ji zde vyvěsit jako vzpomínku na něj....vždyť....vzpomínka je spojení....J.

    Život není jen asfaltová cesta je spletí paprsků a klikatic najdeš li svůj paprsek ze sta raduj se a nechtěj víc.   Život není jen palác pl

.....

  To ticho i mezi domy městské mezi psem a vlkem stisky noční      pokoutné v potu drtí se v prach na prahu ještě spavého úsvitu u svitu trpně č

....Když se inspirace řetězí...báseň - kresby - poezie v próze... ..život k tomu.....a dál? Kdo ví...

  Dotýká se světla mízy vtisknutá splývá v proudnici svěžího ukolébání plave plavá a hladká bezbranná v postříbření to zlaté brebentění životabu

....a tak to je....

  Potichu modlila se      v stín a přebírala vonné z včelí píle lehce sypala se libá sousta z lipek v teplém vanu rozezněla němá ústa sladkou da

....Alís es alis.......hrátky se slovy 9......je mně země....

  Do já země já.sán kořeny až do středu bdí jasan        a ve mně stín vy.st.rašených klíčků čilo vyklíčilo             předu zelená se v ostro.