Komentáře přijaté

Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.

Nalezeno 1114 záznamů. Zobrazuji 1036-1050.

Emocionální selhání Publikoval(a): zlomený a nanicovatý -__- | Úvahy » Ze života

Netušila jsem, jak moc ještě dokáže člověk milovat... Slovo, které jsem dosud nemohla vůči nikomu použít, ale jak se zdá, je a je i cit, který popisuje. Zvláštní.

11.02.2008 19:27:00 | Linushkareagovat

Srdce si nenechá poroučet Publikoval(a): zlomený a nanicovatý -__- | Úvahy » Ze života

prosté a jasné vyjádření citu. A hodně štěstí, člověk ani neví, co ho ještě může potkat...!

11.02.2008 19:18:00 | Linushkareagovat

Tak už to tak vypadá.. Publikoval(a): zlomený a nanicovatý -__- | Úvahy » Ze života

Je to pěkná zpověď,ale neházej vinu na sebe,naplň své prázdno a ona příjde(asi jsem napsal blbost),ani nevím kolik ti je.

06.02.2008 22:13:00 | WAYWARDreagovat

Den a Sen Publikoval(a): zlomený a nanicovatý -__- | Povídky » Ostatní

...ale krásný...sen. :)

02.02.2008 23:09:00 | Černý motýlreagovat

Co to se mnou kurva je??? Publikoval(a): zlomený a nanicovatý -__- | Úvahy » Ze života

I když se to zdá nesmyslné, život je dar. Někdy se nám může zdát danajský, ale stejně to nic nemění na tom, že jsme ho dostali. Přijdou chvíle, kdy do našich životů vletí naděje, naděje, která nám náš život prosvětlí, byť jen na chvilku i docela malinkou. A právě proto bychom si těchto chvilek měli vážit co nejvíc, zvláště ve chvílích, kdy vidíme naši naději, jak nás opouští a už se nevrátí. Ale vždy přijde nová naděje, nové chvíle, nové světlo v našich jinak tmavých duších. I když naděje odejde, zanechá naše duše rozervané, vždy přijde nová, aby naše rány opět zacelila. Život je boj. Zdá se být velmi často předem prohraný, ale vždy se jednou za čas objeví ta naděje, která nás popožene zase kupředu.

28.01.2008 19:00:00 | AnnieBreagovat

Žiju??? Publikoval(a): zlomený a nanicovatý -__- | Úvahy » Ze života

Nejsi sám.

27.01.2008 22:35:00 | AnnieBreagovat

Výčitky? Publikoval(a): zlomený a nanicovatý -__- | Úvahy » Ze života

Dnes jsem zabrouzdala na tyto stránky a musím říct, že sem budu chodit častěji. Je fajn, že jsou na světě lidi jako jsi ty. Napsal si to moc hezky, je vůbec vzácné, že ses dokázal otevřít a tohle sem napsat. Jen tak dál ...

25.01.2008 20:55:00 | Sluníčkosluníreagovat

Zvláštní den Publikoval(a): zlomený a nanicovatý -__- | Úvahy » Ze života

Já mám narozeniny zítra....:)A ted si mi dal naději že mi třeba ON popřeje...;)Děkuju...

24.01.2008 17:39:00 | už ne pernikova princeznareagovat

Prostě je mi na nic Publikoval(a): zlomený a nanicovatý -__- | Úvahy » Ze života

Co na to říct? Každý se občas potřebujeme vypsat. Je to mnohdy i mnohem lepší, to já sama moc dobře sám.
Jen se tím, prosím, tolik neužírej! Ji už ti to nevrátí. Pokud ti bude souzeno, aby se k tobě vrátila, tak se tak stane, ale pokud ne, tak se s tím pro jistotu musíš srovnat co nejdřív teď.

23.01.2008 20:51:00 | Karličkareagovat

Jak mám bez tebe žít Publikoval(a): zlomený a nanicovatý -__- | Úvahy » Ze života

Někdy to nemusí být nenávist, ale jen bolest, která se nenávistí zdá.
Každopádně, držím ti palce, abys to zvládl, protože trápit se nemá smysl. :)

23.01.2008 16:11:00 | Karličkareagovat

Jak mám bez tebe žít Publikoval(a): zlomený a nanicovatý -__- | Úvahy » Ze života

Poznáme takéto situácie, ale čím kratšie je tvoje trápenie, tým skôr pominie.

22.01.2008 01:19:00 | Sarazin Faestredreagovat

Samota Publikoval(a): zlomený a nanicovatý -__- | Básně » Smutné

jo možná jako básen by chtěla trochu učesat , ale mě se líbí je to srdíčkobáseň...

21.01.2008 14:56:00 | Nútreagovat

Nejde zapomenout Publikoval(a): zlomený a nanicovatý -__- | Úvahy » Ze života

Podej mi své dlaně
a své srdce na ně
...............
člověk se pořád učí
a ty největší bolesti
jej naučí nejvíce..
.......................
bohužel...

Je úžasné že si uvědomuješ svůj podíl.. že si dovedeš přiznat svou nedokonalost..
Myslím ,že to ale nestačí... Myslím ,že opravdu miluje ten kdo dovede přimět své já k přemýšlení..To co nechceš aby lidé dělali tobě .. nedělej jim :o)

Zkus se podívat z druhé strany zrcadla.. Není to otom že by ti někdo chtěl brát tvé osobité já...
Je to to nejtěžší na světě co znám sladit TY a JÁ do MY aby spolu mohli žít v harmonii co laská srdce i duši i tělo...
Myslím že je to víc o dávání :o)))
Zvedám roletu tvého smutku a posílám do srdce malý soukromý paprsek sluníčka:o))

21.01.2008 14:53:00 | Nútreagovat

Odešla... Publikoval(a): zlomený a nanicovatý -__- | Úvahy » Ze života

možná to není až tolik úvaha..
Ale splnují tyhle řádky svůj cíl..
Když jsem byla tak stará jako ty ,říkávala mi babička :Vypiš všechno vypiš jako by jsi to někomu psala..
A já psávala..
Pero ...papír.. stohy dopisů které nikdy nebyly odeslány.. měla pravdu dodnes to tak dělám v okamžicích nepochopení a bolesti ji ze sebe vypisuji ventiluji ji pryč...
Ta bolest pak .. není menší.. jen je snesitelnější.. Piš dál..a nezavírej svou duši je to to nejkrásnější co máš a podle tvých řádků ji opravdu máš a nádhernou.. Pa babička Nút

21.01.2008 14:46:00 | Nútreagovat

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel