Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Toulám se Prahou Publikoval(a): Sokolička | Povídky » Ze života
Když má člověk k paneláku vztah a umí ho popsat, tak to může taky vyznít esteticky:-). Ale to byla jen taková poznámka po přečtení předešlého komentáře... Ve skutečnosti jsem chtěla napsat, tedy spíš reagovat na tu záplavu komentů, které jsi mi napsala: tenhle text mi v mnohém připomněl některé moje práce, taky se často snažím zachytit okamžik, tu chvilkovou náladu, která mnou projde a já vím, že se už nikdy nevrátí, protože je spjatá s určitou událostí, s určitou chvílí. Za pár dní se chystám na výlet do Prahy, s jasnou vidinou jen tak se toulat jejími ulicemi a nasávat atmosféru. A když budu mít ťěstí, tak si budeš moct přečíst, jak "tvé město" působí na "cizinku"...
21.10.2006 13:04:00 | Gina Roccareagovat
Toulám se Prahou Publikoval(a): Sokolička | Povídky » Ze života
Je to popis něčeho co je nám hodně blízké, utváří naše estetično. Holt panelák to neumí a to ani s novým kabátem. Ty píšeš dobře, tak na co se vlastně ptáš? Já to vím.
Toulám se Prahou Publikoval(a): Sokolička | Povídky » Ze života
Musím říci, že tohle 'vypisování pocitů' se mi mimořádně líbilo. Nebylo to jen plané plácání o ničem, ale pěkný příběh, který bych si za nějaký čas určitě znovu přečetl.
Tenhle komentář ti těžko v něčem pomůže nebo tě poučí, ale snad ti udělá aspoň radost.:-)
A co teď? Publikoval(a): Sokolička | Básně » Láska
Přesně to vystihlo mou dnešní náladu. Moc pěkné.
18.10.2006 18:54:00 | maybe.just.happyreagovat
Sen Publikoval(a): Sokolička | Povídky » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné
Líbí se mi ty přirovnání a myslím že to docela sedí,ale chvílema mi to přijde trochu zmatený, ale jako celek dost působivý.
Stojí za to žít... Publikoval(a): Sokolička | Povídky » Ostatní
Jsem ráda, že ti povídka pomohla. Pro mě byla taky jistým vysvobozením a vlastně celý příběh, který pak následuje.... Ráda pomáhám druhým, jen když se zeptám, co mám dělat já, tak každý mlčí...je o tom další příběh nesoucí název Mortel. A Na starých cestách nové nebudou, mi řekl jeden kamarád, před měsícem jsme si popovídali, dnes je mrtvý.
Sen Publikoval(a): Sokolička | Povídky » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné
Už jsem si říkala, kam ses poděla - a tady je odpověď. Stálo za to si počkat na tvou Přemýšlivou a Nostalgickou náladu, která vytvořila tuhle krásnou a citlivou (a bohužel i pravdivou) povídečku. Rozfázovaný sen hlavního hrdiny je popsaný přesně tak realisticky, jak se jemu musel ve spánku jevit, což mě přivádí k obavě, jestli budu dneska schopná usnout...
08.10.2006 19:43:00 | Gina Roccareagovat
A co teď? Publikoval(a): Sokolička | Básně » Láska
naprosto se s tím ztotožňuju:D
rým pěkný, rytmus celkem zachovalý, no... dobré je to:)
A co teď? Publikoval(a): Sokolička | Básně » Láska
Je to pěkné, a zjímavé...
No moje básničky nejsou nic moc, to vím i já, takže se určitě neurazím, pokud nmi napíšeš tvou kritiku:-))) Jinak s Warrillow se to máí tak, že je to jaksi hodně dlouhá povídka a nějak nevím jak pokračovat...
10.09.2006 13:19:00 | Santinan Blackreagovat
Armen Publikoval(a): Sokolička | Povídky » Fantasy
fajnové, myslím, že dnešní fantas yhcce trochu oživit. a ty se nebojíš zákeřnosti, to je dobře:-)
19.08.2006 23:35:00 | Gabrielle Tarokareagovat
Stojí za to žít... Publikoval(a): Sokolička | Povídky » Ostatní
Děkuji za komentáře. Je to totiž tak, Aaliyan je ta, co vždycky všechno odsere za ostatní nebo z toho zase naopak nejlíp vyvázne, proto se žene z extrému do extrému. no a protože Aaliyan jsem já....co s tím ale mám dělat? Jednu chvíli tak, podruhé mak a nakonec je to stejně úplně jinak...
Kdes byla, Hrdosti? Publikoval(a): Sokolička | Povídky » Ostatní
nemám snad žádnou výtku... musím uznat, že mě uklidňuje, že nejsem sama, kdo ztratil svou hrdost... máš ode mě 100! snad ani ne za to jak je to napsaný, ale za ten obsah, to jsem totiž i já! Díky!
Poslední tanec Publikoval(a): Sokolička | Povídky » Ostatní
Krásný! Když to čtu, úplně to vidím před sebou..
Kdes byla, Hrdosti? Publikoval(a): Sokolička | Povídky » Ostatní
A ty dvě kráčí dál, ruku v ruce, a se škodolibou grimasou se posmívají každému náznaku citu, který je k nim vyslán. Teď jiní stojí v dešti a čekají, zatímco dvě dívky se hlasitě smějí za záclonou naproti přes ulici. Jiní ze sebe činí šašky, a proč? Pro zábavu dvou dívek, které jako odměnu rozdávají rány.
Milá Sokoličko, ani nevíš, jak moc dobře ti rozumím. Tomuhle vyznání musím dát sto procent, i když bych nějakou tu drobnou výtku měla...
26.07.2006 17:11:00 | Gina Roccareagovat