Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Boj za mír Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji.--- Ano, časy se mění, či možná spíše opakují. Trochu kopírujeme osud první republiky, která rovněž začínala s Masarykem, tedy humanistou, demokratou a s jeho řečmi o morálce a pravdě. Po dvaceti letech byl stejný Masaryk kritizován a odsuzován podobně jako dnes Havel. Lidé zkrátka chtějí silné vůdce, kteří jim řeknou, co mají dělat.
Proč jsme přímou volbou pohoršeni? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Máte pravdu, že jsme měli téměř čistý parlamentní systém, ve kterém byl prezident záměrně slabším článkem. Silnější pravomoci má premiér, nicméně zavedením přímé volby jsme ten systém vychýlili. Prezident se cítí "prakticky" silnější, ale formálně slabým zůstal. Z formalistického hlediska zavedení přímé volby nebylo protiústavní (procedura změny proběhla s náležitými většinami ve Sněmovně i Senátu, tedy v souladu s ústavou). Zda změna narušila základní principy parlamentní demokracie, které jsou dle čl. 9 odst. 2 Ústavy ČR nezrušitelné (tzv. klauzule věčnosti), a byla tedy z tohoto pohledu protiústavní, je velmi sporné. Co je však bez diskuse - byla to změna hloupá a v rozporu se zdravým rozumem, čímž docházíme ke smutnému závěru, že to, co je ústavní, může být přihlouplé.... Jediný, kdo přímou volbu schvaluje, je prezident Zeman, ale ten musí, neboť přímou volbu dvakrát vyhrál....
Dualita prezident/premiér nemá smysl v prezidentském systému, kde je hlava státu velmi silná (viz USA, kde premiér vůbec není). U nás toto dělení smysl má, ale jak uvádím, bylo zcela zbytečně narušeno přímou volbou.
Proč jsme přímou volbou pohoršeni? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Na původ totalit jsou různé názory. Arendtová třeba tvrdí, že jsou dány tím, že moderní společnost uvrhla člověka do samoty, a takový člověk je pak lépe ovladatelný strachem. To je ale zbytečně složité. Jiní tvrdí, že za totalitami stojí moderní vynálezy, např. rozhlas pomohl k moci Hitlerovi, resp. televize a tisk lépe pomáhají šířit totalitní propagandu. Pravda však bude ta, že v moderním věku jsme se rozhodli pomocí politiky napravovat svět. Začali jsme tvrdit, že pokud odstraníme nějaký "plevel", bude svět lepší a vše se bude odehrávat v lidovém zájmu, tedy demokraticky (!). Právě v tomto zneužití slova "demokracie" spočívá úspěch moderních totalit, které tvrdily, že vše, co dělají, se děje v lidovém zájmu. Ostatně i ta covidistická opatření byla odůvodňována zájmem na tom, aby "neumírali lidé". Není ostatně výmluvné, že nejtotalitnější státy současného světa, Severní Korea a Čína, si oficiálně ve svém názvu říkají "lidové" republiky?
Proč jsme přímou volbou pohoršeni? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentáře. V těch totalitách lidé viděli naději na to, že jim přinesou lepší život. Nacismus v Německu nastoupil po obrovité krizi, kdy mnozí neměli kde bydlet a co jíst. Navíc byli sjednoceni pod kultem národa (nikoliv ústavou jako např. v USA, Británii, Francii). Podobně my jsme přijali komunismus - také poté, co jsme prošli ekonomickou krizí a protektorátem. Každý rád uvěřil komunistům, kteří slíbili sociální jistoty a ochranu před možným druhým Hitlerem. V našem případě pořád věřím, že my jsme si podobnými krizemi aktuálně neprošli, máme co ztratit, a proto dnešní autoritáři (snad?) ztroskotají na tom, že vlastně jenom berou, ale nic nenabízí. Ale jejich řeči jsou vždy lákavé. Tvrdí nám totiž, že za špatné věci může někdo jiný než my samotní. A to je lákavé.
Proč jsme přímou volbou pohoršeni? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji za komentář. Negativní kampaň tu byla od dob, kdy politický marketing začala ovlivňovat televize (viz klip Daisy Girl v amerických prezidentských volbách v r. 1964, který byl natolik strašidelný, že byl puštěn jen jednou. Dnes by se však nad ním mávlo rukou....). Problém je, že elektronická média vše zesilují a zintenzivňují. Problémem kandidátů Pavla a Babiše je, že mají ambici zastupovat všechny. Ale o tom politika není. Politik vždy zastupuje jen určitou skupinu občanů, které jeho názory s ohledem na jejich sociální postavení vyhovují. Přímá volba u nás však získala dynamiku nezávislou na politických stranách, a proto vidíme, jak uvádíte, jen souboj povrchních emocí a nikoliv politických názorů.
Ten dort mi musíte upéct! Jinak.... Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji za komentář. Co do ztráty zisku, která vznikne odmítnutím zákazníka, jako dostatečné sankce uvažujete právě ve stylu umírněné politiky, kterou jsme však opustili. Přijali jsme naopak ono pojetí svobody jako duševní anarchie, tedy jakési vnitřní seberealizace. V takovém pojímání se cítí člověk svobodný jen, když jsou splněna všechna jeho subjektivní přání. Taková bezbřehá a zmatená svoboda je však velmi nebezpečná. Neboť dle ní se svobodný může cítit i vězeň v kobce (pokud to je jeho přáním), ale naopak nesvobodný se může cítit člověk žijící ve zcela demokratické společnosti, která mu garantuje ony ústavní svobody. A to je právě případ pana Lee, kterému je sice svoboda zajištěna, ale on tento pocit nemá a rozhodl se pro boj ve jménu jím prosazované pravdy.
Přímá volba smutná a paradoxní Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Mysl není nad emocemi. Na racionalitu a přemýšlení zapomeňme. Člověk je živý tvor a byť se biologicky nazývá rozumný, lítá do vesmíru a vymyslel internet, jsou pro něj stále primární dvě živočišné emoce, bohužel negativní. Jsou jimi strach a vztek. A čím více je člověk v tísni, tím více tyto emoce promlouvají (viz covid). A toho politika využívá. Většina předvolebních kampaní je založena na vyvolávání strachu.
Přímá volba smutná a paradoxní Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Úvaha netvrdí, že lidé nejsou kompetentní volit. Volíme poslance a senátory. V našem ústavním systému však prezident není tak důležitou institucí, aby byl volen přímo se všemi souvisejícími negativy. Přímá volba dostala odlišnou dynamiku, ktere je nezávislá na politických stranách a nepřisvívá tím k racionálnímu hledání dlouhodobých řešení, což je primární úkol politiky. Politika není svinstvo, potřebujeme ji, nějak se vládnout musí. Potřebujeme však politiku pokud možno oproštěnou od emocí, byť tyto samozřejmě zcela odstranitelné nejsou. V přímé volbě jsou ale emoce bohužel primární.
Přímá volba smutná a paradoxní Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Je to lidská přirozenost, své chyby promítat do druhých. Freud to nazval projekcí, lépe se tak s vlastními nedostatky vyrovnáváme... Akorát ta politika jde pak v tomto důsledku do špatných konců.
Přímá volba smutná a paradoxní Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji, já také, pouze ještě naznačuji, že těch devět kandidátů je tak trochu odrazem nás samotných...
Metamorfóza Petra Fialy Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Analogie s Háchou je uvedena proto, že Hácha měl v rámci svého povolání určitou teoretickou průpravu a zřejmě i názory, díky kterým by se mohlo zdát, jak se bude chovat jako politik, ale nestalo se tak. Uznávám (a v úvaze to je i zmíněno), že může jít o analogii nepřiměřenou, nicméně i Vy sám jste nakonec ve svém komentáři odkázal na příklad a souvislosti, které jsou z druhé světové války.
Metamorfóza Petra Fialy Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Případ Petra Fialy dokazuje, že být politologem neznamená automaicky být dobrým politikem. Do politiky v časech, kdy svět byl ještě normální, chodili lidé, kteří své schopnosti chtěli přetavit do správy veřejných záležitostí. Nabídli dlouhodobý program, jak věci veřejné někam racionálně posunout, a pokusili se jej realizovat, pokud s ním ve volbách uspěli. V tomto smyslu je politika praktickým povoláním.
Dnes je však politik spíše celebritou, bavičem, který se snaží vše komentovat na sociálních sítích. Žádný program už nenabízí.... Mimochodem, toto nejsou má slova. Říkal to sám Petr Fiala v článku "Politika jaká nemá být", který vyšel v r. 2009 v časopise Kontexty, číslo 3.... Škoda, že na své vlastní teze si už dnes český premiér nevzpomíná...
Metamorfóza Petra Fialy Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář.
Ano, bohužel opět jsou zde šiřitelé pravdy, kteří nám říkají, že o tom, co je krásné, má opět rozhodovat neomylná strana nebo vůdce. Nikoliv my sami.
Nechat se přitom omámit rozdělením společnosti na „my“ a „oni“ s tím, že my zcela jistě patříme na tu krásnou stranu, je pohodlné. Pohodlné proto, že je mnohem snadnější měnit svět okolo než měnit sebe samotného.
Avšak v minulosti se mnohokrát stalo, že ti, kdo jsou dnes „my“, mohou za dalších třicet let být „oni“. Ti, kdo dnes jsou dezinformátoři a zrádci, mohou být jednou považováni za hrdiny. Jakkoliv se totiž dnešní pravda zdá být samozřejmou, může se se stejnou samozřejmostí stát jednoho dne lží.
Kdo je strážcem morálky? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Odpověď na poslední otázku, tedy, kdo má rozhodovat, by asi měla být ta, že v demokratické společnosti rozhoduje férově zvolená většina.
Ano, Dominik Duka nebo příslušníci sexuálních menšin, své postoje prosazují na základě určité ideologie. Je však podstatné, že demokratický stát je sice vázán na určité hodnoty, nikoliv však na výlučnou ideologii, ať už církevní nebo ultraliberální.
Ohledně dětí a jejich názoru, kdo je má vychovávat, toto je opravdu zásadní. Nejsem odborník na psychologii, ani nevím, zda v tomto ohledu, tedy, zda děti vychovávané dvěma ženami či dvěma muži, jsou spokojené, existují nějaké studie. Mohu tedy mluvit jen z osobní zkušenosti. A ta říká, že ti, kdo vyrůstali ve fungujícím manželství (míním manželství jako soužití muže a ženy), jsou v osobním životě spokojenější než ti, co takovou rodinu neměli. Jak však říkám, je to jen má, tedy omezená, zkušenost. Je přitom otázkou (která je nastolena v mém textu), zda by stát měl zákony garantovat to, o čem nevíme, zda je prospěšné, a zda uzákoňovat něco, co je výsledkem jen nějakého přání, možná i velmi sobeckého.
Kdo je strážcem morálky? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Společnost stále má co strážit, zejména svobodu a možnost diskuse, ve které jiný názor nebude označován za dezinformační nebo zrádcovský, ve které názor nebude prosazován násilím.