Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Nejen... Publikoval(a): Lucie Teru | Básně » Ostatní
Bože můj, to je hovado, ten rádoby Horatius. On fakt nenapíše jedinou větu bez překlepů a hrubek. Víš jakou má tady přezdívku? Pat, ten taky na co sáhne, pohnojí. Nic si z něj neděláš, to mám radost. Mě také nadává a dnes na mě složil dokonce báseň!!!! Jsem velmi poctěna a moc jsem se nachechtala. Drž se.
Nepohádka Publikoval(a): Lucie Teru | Básně » Ostatní
Moooooc hezká.
Čínská hrozba. Publikoval(a): Jan na Druhou | Povídky » Humor
Hele, neměli jste trochu nahnáno? To já bych tedy měla.
Čínská hrozba. Publikoval(a): Jan na Druhou | Povídky » Humor
Jane já jsem ty odstavce zkoušela, ale vždy se to zase nahustí na sebe. Tak jak? Odkliknout 2 krát? Máš to pěkné také, ale zatím se babrám s tím blbem Horatiem, tak už 4 dny nemám čas vás všechny číst. Ale dohoním to. Dnes na mě napsal báseň, já se tak řezala smíchy, fakt jsem si to užila. Když se soustředí na mě, tak nechá alespoň napokoji ty mladé poety. Já nějakou urážku unesu.
Dobrou noc Publikoval(a): smudlinek | Básně » Láska
Moc se mi Tvé dílko líbilo. Něžné, milé.
Šachovnice stínů Publikoval(a): Levandule | Básně » Smutné
Ou, ou, tolik smutku a beznaděje. Hodně rozháraná mysl. Bude zítra líp?
Zánik starého vesmíru Publikoval(a): Rádoby zoufalá | Povídky » Fantasy
To se Ti opravdu povedlo. Jdu už spát, jsou dvě v noci, tak doufám, že se mi nebude zdát o Nekonečnu. Fakt pěkný
Kdybych nenáviděla... Publikoval(a): Nikytu | Básně » Smutné
Hezké, ale tak smutné.
Prostý hrdina Publikoval(a): Jan na Druhou | Povídky » Ze života
Jo, pěkně a pravdivě napsané. Mě bylo 17 let, tak jsem si to také užila. Našila jsem spousty trikolor a rozdávala je. S jednou na oděvu jsem trucovitě chodila okolo tanků a srdce mi bilo jako zvon. Strachy jsem byla skoro posr.., ale moje zoufalství a hrdost byly silnější. Některé básně mám ještě schované.
Na ochranu státní banky,
nemusí stát ruské tanky.
Vždyť to hovno, co tam máme,
sami sobě uhlídáme.
Zbyl tam hovna malý kus,
ukrad nám ho bratr Rus.
Deprese v perníkové chaloupce Publikoval(a): Aglája | Povídky » Humor
No Aglájo, zase pěkně, poutavě napsáno. Umíš.
Láska až na druhý pohled Publikoval(a): Lenkka | Povídky » Romantické
Leni, šťavnatě mapsáno, hezky se to četlo, ale pozor na překlepy, ať jimi nekazíš celkový dojem. Piš, máš talent.
O Vítě. Publikoval(a): Verule | Povídky » Humor
Sioraka(u) neber vážně. To bylo jen hloupé rejpnutí. Ať si trhne. Hezky se to četlo, jen piš dál.
Tohle nebyla láska, to byl trest! Publikoval(a): Barunka=o) | Povídky » Romantické
Ach jo, my ženy jsme ale naivní. Jnže zaplať Bůh, stokrát nic umořilo i vola, tak proč ne nás. Poprvé to bolí nejvíc.
Předtucha Publikoval(a): vandule | Povídky » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné
Ride, natáhnout už to fakt nešlo. Jak správně podotýkáš, byla by to nuda. Je to vlatně černá parodie na skutečnou vraždu, která se v tom lesíku stala. Napsala jsem to před lety v hospodě na pivní tácek a ten jsem teď při důkladné očistě mých pokladů vyhrabala. Jsem ráda, že to alespoň někoho z vás pobavilo.
Moje citáty - osud Publikoval(a): Nikytu | Úvahy » Ze života
Niky neboj, není předem dáno jak se bude Tvůj život odvíjet. Vždy budeš mít volbu min. dvou cest a pak teprve bude na Tobě, kterou zvolíš. Někdy to rozhone úplná maličkost. Před lety jsem žila s přítelem, všechno dobrý, rozuměli jsme si. Tak jsem se rozhodla splnit si svůj sen. Koupit si koně, odstěhovat se z Prahy a provozovat agroturistiku. Najeli jsme spousty kilometrů a hledali ten správný objekt. Když jsme si jeden vytipovali a nastal ten rozhodný okamžik, prodat byt, koupit usedlost a pustit se do toho, tak jsem pochopila, že by to nedopadlo dobře. A jak? Měla jsem psa, byl večer a já byla hodně unavená. Poprosila jsem Pepika, aby s ním vyběhl ven. On mi odpověděl, že se mu nechce. V tom jsem pochopila, že se s ním do mého plánu nemohu pustit. Koně jsou velmi křehká zvířata a dost často trpí různými nemocemi. Musíš s ním třeba spát ve stáji, při kolice s ním mnoho hodin ve dne i v noci prochodit. A mě prostě došlo, že by to bylo vše na mě. Když byl Pepik líný sjet výtahem tři patra, otevřít dveře a počkat pár minut, až si pes udělá, co musí, byla tak naučený, tak jak bych se na něj mohla spolehnout, že by se postaral o nemocného koně? No a vidíš, za půl roku se vrátil zpátky k rodině, i když důvod beru. Jeho dcera fetovala a podmínku k léčení si dala, že se táta vrátí domů. Dopadlo to dobře, napodruhé se jí to povedlo a dnes vede normální život. A kdyby mi to tenkrát nedošlo, kde bych asi dnes byla? No přesně tam, co Tě teď napadlo. Takže tím chci říci, že vždycky máš volbu, když budeš poslouchat svůj pud sebezáchovy nebo nevím, jak bych to měla pojmenovat. Tak nebuď smutná, vnímej své pocity a poslechni je. Ahoj