Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
KDYŽ STRACH VŠEMU KRALUJE Publikoval(a): Ještěr | Básně » Ostatní
No nějaké to mládí snad ještě zbylo . . . být ve třiadvaceti stařenou mi nepřipadá reálné a chlubit se tím ve verších . . .nevím nic o spoustě věcí, ale jedno vím zcela určitě Carpe diem!!!
V minulém... Publikoval(a): spare | Básně » Láska
Az půjdu spát, budu snít s tebou o tom, jak sedím na molu a . . .
Jakoby se loupala kůra Publikoval(a): spare | Básně » Ostatní
. . . a přece - jak na podzim úchvatný je platan, také zbavuje se kůry a v neuvěřitelných barvách pro jarní veselku se zdobí . . .
tichý vztek Publikoval(a): Lipschowski | Básně » Ostatní
. . . jsi asi na tak na ty tři tečky . . .
Stigmata Publikoval(a): spare | Básně » Láska
Tolik krve,bolesti a stigmat až jímá mě strach. Ten podzim se zdá, jako by ve své přívětivé vlídnosti skrýval i druhou tvář - snad imaginární - která v lidech vyvolává jiné - hororové pocity - zatím-co babí léto natřásá suknice a vítr dětem vznáší draky, a oblohou proplouvají ona zázračná Baudelairovská oblaka a zem zlatí opadaný list . . . nevím, ač věděl bych rád proč to je tak! -r-
Taková ta pedagogická...a znovu a zas a napředposledy Publikoval(a): carna | Povídky » Romantické
Sakra - dobrýýý!!! I ta z dneška!
Jsem múzou okamžiku Publikoval(a): labuť | Básně » Láska
Skvelý nápad,jen troch nesourodý verš, ktterý by mohl podpořit nejen celkovou stavbu, ale hlavně obraz, který ba mohl být výraznější....
tančím kankán
Po střechách
Třepotavých zítřků
A jinovatka halí
mou krinolínu slov
Ve větvích tichých tónů
Jsem múzou okamžiku
. . .
slyším to tak od okamžiku,kdy jsem se do Tvé básně začetl . . . ale jinak ST
Jenom... Publikoval(a): spare | Básně » Ostatní
Pár teček za několika nevyslovenými myšlenkami
zvláštní ticho na duši . . .
jen krev ve spáncích šumí
vodopád ztracený v mlhavé dáli prožité pohádky
v zamlženém zrcadle přízraky ztraceného štěstí
Ztrácející se hebkost polibku
v raubířské realitě bouřlivých dnešků
ztrácející se vůně
Jen dětské dlaně
jen ty se choulí v těch mých . . .
Samozřejmě hřejí
Sladce . . .
O Literu Publikoval(a): Churry | Fejetony, sloupky » Ze života
... v jednom arabském přísloví se říká...šakali štěkají, ale karavana jde dál ... buď dál svou karavanou myšlenek a neohlížej se na šakaly....... -r-
Přijdeš jednou? Publikoval(a): Lucie Teru | Básně » Ostatní
. . . mám-li ti říkat . . . s osudem ve dlaních . . . jak zní píseň písní . . . když listuji Biblí a hledám verš . . . ó by mne políbila . . . neboť milosti Tvé jsou lepší než víno . . . snad odpustí mi sám Šalamoun . . . že upravuji verš i slova . . . jak jinak ovšem vyslovit co cítím když zaslechnu melodii Tvých slov . . . snad málo je třpytná slza . . . ?
Víra je hlavně v srdci Publikoval(a): Lucie Teru | Básně » Ostatní
. . . a každý z nás má svou kapli . . . v sobě . . . ale mnohdy nám (bohužel)nestačí ani náš celý život na to, abychom ji v sobě objevili . . . a pobyli v ní společně s Bohem . . .
Risk Publikoval(a): Lucie Teru | Básně » Ostatní
Smyslný stín dupe po plechové střeše - sám sobě strašák pak někde se v koutě třese /ne/smyslnou touhou po tomtéž snu, který už dávno zhasl s úsvitem . . . zůstal však do podzimního větru odhozený skvělý verš . . . jako výzva pro "strýčka příhodu" . . .
Modlitba Publikoval(a): Lucie Teru | Básně » Ostatní
Pane,
otevři svou náruč duši ztrápené
když není v životě už jiné cesty
než pokorně se sklonit v pokání
a milosti Tvé se odevzdat . . .
Lekce Publikoval(a): spare | Povídky » Ze života
. . . nenapsal jsem ovšem to hlavní - tyto řádky jsou skutečně bez nadsázky literárním skvostem . . . ! . . .
Lekce Publikoval(a): spare | Povídky » Ze života
Dovolil jsem si jako komentář použít úvahy autora knihy,která skončila na podlaze tramvaje . . .
„Je příliš jednoduché říci, že je třeba mít lásku a všechno ostatní přijde samo. Otázka je, nakolik jsme té lásky schopni. Musíme nejprve cvičením dosáhnout svobody od závislostí, svobody od zákonů „nad- já“, svobody od moci špatného svědomí, svobody od nároků a očekávání jiných a také ovšem svobody od vlastních žádostí, abychom dokázali mít v sobě tolik lásky, kolik jí v sobě měl skutečně svobodný člověk Ježíš. Pro mne jsou to především tři podmínky, abychom mohli žít v lásce Kristově a také tři kritéria opravdové křesťanské spirituality…. Odpovídají i třem nejhlubším tužbám, které provázely už staré Řeky, byla to touha po svobodě, touha po jednotě a touha po domově. Svoboda ode všech závislostí, svoboda od jiných lidí, posléze i svoboda od sebe sama to je cíl každé lidské existence a zároveň cíl každé duchovní cesty. Duchovní člověk je člověkem vpravdě svobodným, který si nedá svůj osud určovat světem, protože je sám prostoupen Duchem Božím. Je to královský člověk, který není ovládán jinými, nýbrž je v tomto světě svobodně a zpříma svou cestou.
„Mít v lásce svobodu je Boha milovat“ (Angelus Silesius)
„Aneb Boha milovat je mít v lásce svobodu.“ (Anselm Grün autor oné knihy)