Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Ukrajina a mírová dohoda Publikoval(a): Tarčikk | Úvahy » Politické
já už vlastně jen potřebuju vědět, jak se s tím smířit. Přemýšlení a informace mi nejspíš zas až tak nepomůžou. Byť stále existuje elementární zvědavost.
Ukrajina a mírová dohoda Publikoval(a): Tarčikk | Úvahy » Politické
předně, nemám patent na rozum. A ještě jsem někdy víc než ukecanej...
Kdyby se západ za Ukrajinu nepostavil, válka by nejspíš netrvala déle než měsíc. (to byl asi ostatně i plán Ruska.) Západ se postavil, ale ne tak, aby Ukrajina vyhrála, ale aby neprohrála - úplně. Je tu patová situace kdy padají lidi a šrapnely. K dalším vojenským věcem se nevyjadřuju. Co je tu teď? Už to nikoho nebaví? Západ - USA chce dát ruce pryč. Můj spojenec už není tak můj spojenec a vytřískat maximum. Otázka zní: jak se dohodnou USA a RUSKO.
Nazval bych to porcování Ukrajiny. Vcelku vždycky jsem měl pocit, že Ukrajina je oběť.
Ale vážně nevím, odmyslím si li Zielenského - co by měly politici tam dělat? Být proruští s jistou dávkou autonomie? Je chyba být prozápadní? Je válka ospravedlnitelná?
Taky jsem chtěl mír, ale vůbec nevím, jak ho dosáhnout. Nevím, jestli by to dokázal jakýkoliv politik vykomunikovat.
Čeho? Publikoval(a): GiovaniDaVinci | Úvahy » Ze života
Tenhle typ otázek je možná nejhorší... :-)
V jistém smyslu nelituju některejch věcí, který jsem se bál udělat. Ale zas nevím, jestli všechno, co jsem udělala a neudělal.
Prostě mi přijde, že nevím, jestli vůbec ty věci stojí za řeč. :-)
Krom duševního dědictví na literu a pronošených bot co po nás zůstane? Asi jen děti. (po mě teda zatím ne). Ale zas redukovat tu otázku, co člověk kde s kým udělal... no... :-)
Zákony univerza a všeobecná teorie řízení Publikoval(a): Zoroaster | Úvahy » Filozofické
jestli to teda dobře chápu, tak parlamentní demokracie není pro tebe. A co teda je? diktatura to přímo není, ale nějaká forma vlády náboženských elit? Ten základ co z toho cejtím je Platónova ideální obec. Ale nechci nic podsouvat. Jde mi spíš o to, zda to v minulosti někde bylo, nebo to dnes někde je.
Jako je asi jasný, že v tomhle se hodně lišíme. Ale možná ještě podstatnější odlišnost je v tom, že ty si troufáš nějak dějinost a vládu vykládat, já když to dělám tak velice "na koleni". První co mě napadne, že lidi osvobozuje... je bohužel bohatství - samozřejmě jde to ruku v ruce s prací intelektuálů. Ale prostě mi přijde, že takových 200, 300 let zpátky a nějaké problémy demokracie jsou pryč. Máme tu absolutismus, někde teokracii. Politická vůle lidu, jakkoli je teďka směšná tam vůbec neexistuje - ani v představě. Znalostně bych to shrnul "jako sedláci u Chlumce".
Zákony univerza a všeobecná teorie řízení Publikoval(a): Zoroaster | Úvahy » Filozofické
Teď zkusím něco napsat ke společnosti - byť to nemám rozmyšlené, ale právě proto, že ta úvaha vlastně provokuje - svou extrémností. Zkusím to - a nečekám, že to bude něco extra. Demokracie. Do jisté míry ideál, o kterém jsem si myslel, že může fungovat. Žel bohu, to co sleduju, je její úpadek. Rusko je autokracie, USA je oligarchie, takže můžeme uvažovat snad o Evropě. Ta se teď bojí sama o sebe, potom co Trump říká, dělejte si co chcete. Což je historicky zajímavá situace. Představa, že nás NATO ochrání platila... doteď řekl bych. Většina světa spěje k systému, který vypadá jako větší či menší forma autokracie. Je to špatně? podle mě ano. Ale asi víc než autokracie se bojím války. A to už je trochu recept na autokracii - dejte mi moc a já vás od války ochráním...
Společnost nutně nemusí být slabá, ale stále se zdá, že se neumí zevnitř organizovat, lidé neumí ukázat, že mají moc a schopnosti rozhodovat. Jediné co vidím je větší či menší odklon od "systému" tj. něco ve stylu, jsem proti nesouhlasím, ale nic s tím neudělám. Naprostá většina (a to asi platí celou historii) se prostě jen snaží přežít. Stále víc si myslím, že jsem vlastně v této kategorii i když jsem si dřív říkal, že jsem v nějakém druhu protestu.
Přijde mi, že už neexistuje politická síla, které by šlo občana. Většina z nich to jen občas předstírá - tento druh rozporu je něco, co společnost ničí. Možná to není tak hrozné jak myslím, ale spíš je to ještě horší. Neumím domyslet, kam se pesimismus a deziluze může přelít - historicky jediné co mě napadá je opět silný vůdce. Takže z jiné strany docházím k témuž: lidé se demokraticky rozhodnou pro diktátora - ten stát (nepřesně) zničí přivede k rozvratu, přinese utrpení, co bude potom je další extrémně neznámá. (no... tak zas je to extrémní možná ještě víc než původní úvaha) :-)
Zákony univerza a všeobecná teorie řízení Publikoval(a): Zoroaster | Úvahy » Filozofické
mě to přijde jako plácání pátého přes deváté. Ne že bych se o to sám nesnažil čas od času. Přijde mi, že vyvodit jakýkoliv společenský zákon z čehokoliv je poněkud problematické. Věcem jako lidstvo jednoduše ještě nerozumíme, tím míň pak já. A je dost otázka jestli vůbec kdy budeme.
Chci psát Publikoval(a): Skylla | Úvahy » Ze života
Možná jde o nevyžádanou radu.
Ale jsou dvě věci: 1) psát. 2) se tím uživit. Řek bych, že v tom je dost podstatný rozdíl. Pokud ti brání něco už jen v té jedničce. Tak doporuču si nad tím postupně sednout a udělat z toho zvyk. A k dvojce se vyjadřovat nebudu - s tím nemám zkušenosti.
Moje zkušenost s psaním je asi ta, že to reálně vypadá mnohem hůř než jsem si představoval (výsledek, nikoliv činnost, ta mě docela těšila). Zejména sebe člověk vnímá v ještě horším světle než předtím - to ale taky nemusí být na škodu a nemusí to být tvůj případ. Jen člověk uvidí ty iluze, které o sobě do té doby měl.
Vlastně (odmyslíme-li osobnost) na psaní potřebuješ jenom čas. Nepotřebuješ vydavatele, publikovat na literu tě nic nestojí, jen čas. A btw. AI umí generovat příběhy... Podle mě není daleko doba, kdy AI napíše něco, co se bude prodávat. I když se přiznám, že to trvá dýl, než bych čekal. Tj. asi to zas tak snadné není. Takže když nemůžeš psát, můžeš psát AI o čem má napsat. :)
(umělá inteli(de)gence) Publikoval(a): Lighter | Úvahy » Sci-fi
mě třeba překvapuje, že se UI nevyužívá víc při tvorbě - ani já sám to moc nedělám - pravda taky moc netvořím. Přijde, že ta úvaha je o distopii obecně, UI je tam jenom jedna z ingrediencí.
Další moje zkušenost s UI je, že mě docela maže med kolem huby, tak možná proto bych se jí spíš zastával. :-)
a tady jeden clickbait:
https://www.youtube.com/shorts/OgagkRcbNAM
:-)
skutečná odvaha Publikoval(a): Suzana | Úvahy » Ze života
mám pocit, jak když už jsem toto slyšel od někoho... A vcelku s tím souhlasím. Vlastně to u někoho není věc volby, ale až osudu. Pravda, asi u těch největších. My normálnější spíš volíme, nebo se podvolíme tomu snadnějšímu.
A zajímavé nejspíš je i to, že ta pravda se projevuje napříč celým jejich životem. (pokud si je moc neidealizuju). (Ještě bych to jinak nazval žití v souladu s vlastním přesvědčením - slovo "pravda" má mnohoznačný význam.)
Dekáda alkoholu Publikoval(a): Reiben | Úvahy » Ze života
Pro většinu lidí to jsou relativně veselý historky a pro jistou menšinu hodně smutný.
Ale víc tématu nerozumím, beru jako statistickou charakteristiku národa. Asi 8l na rok na osobu.
Platon–Schrödinger–Gautama–Dnešek Publikoval(a): Jiris | Úvahy » Ostatní
Já si myslím, že to je celý složitý a těžko to rozebrat "na atomy".
K Platónovi: nečet jsem o něm nic, ale třeba Bertrand Russell ho měl rád asi tolik, že říkal něco ve smyslu že to je ukázka literárního snobství. Navíc říkal (nevím jestli to je pravda), že Platón nechal spoustu věcí, co se mu nelíbila spálit. Tolik vědomí jeho geniality.
Kvantovka: složitost. Ano na jedné straně jsou experimenty a ohromný pokrok, který to znamenalo pro 20. století. Na druhé straně je interpretace - která nevím jak to říct, se těžko dokazuje. Od elektronu a jak se chová v experimentu k mozku člověka je poněkud dlouhá cesta. A ano určitě se to zkoumá - jen tomu nemám šanci rozumět.
A pak tady máme onen lidský pohled: potřebujeme, chceme rozumět světu a bejt v něm spokojeni. To vede ke snaze mít odpověď za každou cenu. A nemůžu říct, že bych k tomu taky nesměřoval. Já třeba čekám, že si jednou pustím Jana Raka, ale stále na to nějak nemám nervy.
Někdy si dokonce říkám: i kdyby v teorii přišel nějaký průlom: budu mu vůbec s to rozumět? Myslím, že to co existuje jak v kvantovce tak OTR je už tak dost složité na pochopení. Mělo by něco, co bude vysvětlovat a projovat obé jednodušší?
A je vůbec možné očekávat vysvětlení fungování mozku... (jediné jméno které na mě skáče z utube je Roger Penrose).
A může Penrose ve 20 minutovém videu vysvětlit něco, člověku... který neví?
Asi bych skončil u Sokrata: vím, že nic nevím. :-)
Na druhé straně si myslím, že spiritualita nepotřebuje background v podobě důkazu od vědy. Problém je, že to jsou tak trochu opravdu hrušky a jabka. Jedno brát spíš do kostela a to druhé do laboratoře. Vytváří to v člověku zmatek a nejednotnost? Ano, může.
Boží hlas Publikoval(a): JaJarda | Prozaická miniatura » Filozofické
aha, aha. To mi přijde až divný pro jednoho člověka. Ale jako jo... ta filozofie "okolnostního" relativismu z toho plyne.
realita prý nedává smysl Publikoval(a): danielsoft | Fejetony, sloupky » Ze života
No problém je, jestli to cos proved je skutečně řešení, nebo ti jen "nevyskakuje chyba". Je strašně těžký to posuzovat, kdo má víc pravdu. A i kdybych znal podrobnosti, tak bych pravděpodobně nevěděl tím spíš. Já často najdu i svoje vlastní rady po letech a sám nevím, co jsem s jima myslel.
Beru to obvykle tak, že jsou lidi, kteří tomu rozumí víc.
Boží hlas Publikoval(a): JaJarda | Prozaická miniatura » Filozofické
a ten Boží hlas se ozval té ženě? (jsem nechápavej)
Nenávist je strašná věc. Publikoval(a): Jeněcovevzduchukrásného | Úvahy » Smutné
last for this session:
veVzduchu lidsky to chápu, jaderná anihilace, to je takové naše srdeční téma, a rozjíždí se tak každé dva roky prakticky od začátku, co toho co jsme na literu. A u mě se téma objevuje zhruba od roku 1999, kdy jsem si přečetl Metody řešení konfliktu v jaderném věku od Bertranda Russella. (úvaha je asi tak z 50. let). :-)))
(chápete, jak je to na palici všechno...)