Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Priority v životě člověka Publikoval(a): fm1989 | Úvahy » Ze života
1) postavení planet v hodině narození... no sorry, snad nevěříš na horoskopy?
ale řekněme, že o to nejde.
2)lidi by museli být blbí (oni stejně jsou :-)- myslel jsem to tak, že podle tvé teorie by museli být blbí, kdyby nepomáhali, protože by se tím připravili o vlastní štěstí. Připadá mi, že jsi to pochopil tak, že by byli blbí, kdyby pomáhali a pak říkáš proč se jim to vyplatí.
Proč se jim to vyplatí?
Když někomu pomůžu, neberu jako štěstí, že mi potom pomůže někdo jiný. To je důsledek toho, že se tak začne chovat víc lidí. Čekám, že mi něco přinese samotná pomoc (ale nechápu co- či spíše tvrdím, že někomu to vnitřně dělá dobře a někomu ne, proto se tak nechová)
Tak to v životě funguje a proč by nemohlo? -spíš proč by mělo?
K tomu egu. Nechce se mi moc přemýšlet, co to je. Dovolím si tedy takovou provokaci: jak by podle tebe vypadala společnost lidí bez ega (předpokládám, že to je pro tebe ideální společnost)?
Kolem dokola okolo kola Publikoval(a): Foton | Úvahy » Ze života
docela zvláštní úvaha...- spíš naopak normální. Začátek bych škrtnul, ale možná to správně navozuje situaci.
Já žiju hodně "rituálně". Ale většině těch věcí neříkám rituál, ale závislost (slova jsou někdy problém). Nedokážu plánovat (či silně nechci).
k tomu co člověk dělá (nějaký obecný, nejlépe ne já). podle mě: mělo by ho to bavit. (třeba si věci může číslovat podle oblíbenosti). A místo neoblíbených zařazovat nové. Problém nastává, když zjistí, že ho nebaví nic... Pak už je to pro odborníka.
Priority v životě člověka Publikoval(a): fm1989 | Úvahy » Ze života
asi jsem vůči tobě moc předpojatý, tak sorry :-)
Co to je ego? (přiznám se, že to slovo taky často používám, ale úplně to nechápu)
příklad: někdo jede pomáhat do Afriky nemocným- znamená, že nemá ego?
ten, kdo chodí do práce (nebo nechodí) a kupuje věci (třeba oblečení)(a na nic jiného nemyslí) má ego?
ti, co něco produkují můžou přeci produkovat sami pro sebe, ne? (ti co konzumují asi nemůžou konzumovat pro ostatní)
Pokud člověk poslouchá ego, je stále nespokojený a jeho priority odpovídají duchu jeho života. Oproti tomu lidé, kteří se nad ego povznesli, mají takové životní priority, že žijí šťastně. Toť jeden ze smyslů života vůbec.
Patřím do skupiny jedna a nejsem nějak výrazně šťastný ale nevyplývá mi z toho, že by na tom měli být všichni stejně. Naopak ti, co myslí na ostatní nebudou hned šťastní... Chápu to tak, že některé to tak baví, proto takoví jsou- ale neznamená to: začnu pomáhat ostatním => stanu se šťastným. To by znamenalo, že by si všichni časem začali pomáhat (pokud nejsou úplně blbý, či chtějí být nešťastní).
Peníze Publikoval(a): ratvasilis | Úvahy » Ze života
hodně peněz :-), teda pokud si nepůjde pučit znovu
Vrcholné umělecké činnosti Publikoval(a): fm1989 | Úvahy » Ostatní
odpovím na tuto úvahu velice roztříštěně chaoticky v duchu 21. století.
už dost abstraktních obrazů, oplzlých veršů, násilných filmů, nepůvodních divadelních her, disharmonické hudby a chaosu v chování lidstva 20.a 21.století.
-tedy toto se ti nelíbí. dobře.
to vrcholné ukáže čas- dalo by se to tak chápat, pochybnost: neukáže čas jen to co je tradiční a co kdosi v přítomnosti prosazuje?
Masaryk četl Platóna- Masaryka odsoudím těžko (svým způsobem jeho modle taky podléhám), ale s tím Platónem- já někde četl, že spaloval věci co se mu nelíbily (díla jiných filozofů) a že jeho Ústava je dost podobná té, co byla ve Spartě- že se děti mají vychovávat odděleně od rodičů aby z nich byli dobří vojáci. (nečetl jsem ani Platóna ani spartskou ústavu- tohle je vzpomínka na B. Russella)
Oslepující církev ve středověku intuici naprosto otupila a dnešní demokracie popírá naprosto vše
(tohle je pro mě nepochopitelné- volně si to překládám tak, že církev vnucuje názor a bere lidem svobodu vyjádření- dnešní demokracii snad svobodu vyjádření nepopírá?)
Ćlověk si takto meze umění vytváří. V podstatě se ztotožňuje s aktuálním vzezřením umění a kultury doby a vůbec pohodlně podléhá představě, že toto je to správné a že nikdy nebylo lépe, dokonce že tím pádem už bude jen lépe. Zajímavé.
- to je zase silné zobecňování, myslím, že lidé jsou různí. S tím, že většina lidí se nejvíce ztotožňuje se současným uměním- souhlas.
Nový světový řád-Konec lidství... Publikoval(a): Vladislav. | Úvahy » Politické
Musím uznat je to dobře, odborně napsaný.
Ale nevěřím tomu, nemám sice dost faktů abych to vyvrátil, stejně mi to nedá.
Je to konspirační až napůdu.
Jak jsi na to vůbec přišel?
patrně tak,že moc čteš. Pochybuji, že bys na to přišel dedukcí.
Jak člověk pozná, že to co čte není pravda?
těžko, patrně tak, že mu to soudní lidé rozmluví nebo tak že najde knížku, kde se tvrdí něco jiného.
proč tomu nevěřím?
protože mi to připadá příliš šílené a příliš senzační, nejspíš taky proto, že o tom slyším poprvé.
Ach ty holky... Publikoval(a): Hříšná | Úvahy » Láska
pravidlo číslo jedna: nikdy nepsat nic osobního nebo týkající se jiných osob
pravidlo číslo dvě: když už tak jedině tak básnicky aby to nikdo nepochopil :-)
ne je to dobrý :-), počet jsem si, což je asi nepřiznaná škodolibost. když člověk... já... vidí..., že není co závidět.
Díky, že jsi Publikoval(a): Hříšná | Úvahy » Ze života
nevýdáme se.
i když podle některých by se gramatika y/i měla zcela zrušit protože jen odpoutává od obsahu sdělení :-)
Život je dar Publikoval(a): lele | Úvahy » Ze života
a teď kacířská myšlenka: co když se bude mít po smrti líp ten, kdo sebevraždu spáchá? Jak to dopadne ve společnosti? :-)
prakticky: je to blbý, jestli je to módní záležitost. Myslím, že se to jen říká, ale nepraktikuje.
Příběh jako smysl života Publikoval(a): ludmil | Úvahy » Ostatní
Nemůžu si být jist, jak to bylo s Caesarem, ale z hlediska poznávání předpokládám objektivní realitu.
Kdybych jí nepředpokládal- v jaké bych byl situaci? nedovedu si to úplně představit. Prostě mi to připadá scestné, což samozřejmě není argument.
Jak to bylo s tím Caesarem? Já si myslím, že ho zabili, i když nevím kdy. Proč? Protože věřím autoritám, což opět neznamená, že to tak bylo. Jak to vysvětlím? Hodně velká část dějepisců lže a značná část těmto lžím věří. Ti co například zaznamenali tuto událost lhali, sochy Caesara jsou podvrhy... nebo nelhali a značná část lidí té pravdě věří. Stále tedy předpokládám, že minulost byla- byť jí nemusíme znát přesně.
To co mi připadá zajímavé je subjektivní vnímání- to jak vlastně (objektivně) funguje mysl (vědomí) - myslím, že se to odráží v příbězích, které lidstvo tvoří. Když to zobecním tak vlastně ve všem, co lidstvo dělá. Svým způsobem souhlasím s tím, že vědomí existuje právě teď, když vzpomínáš na to, co se stalo taky to děláš teď- nemůžeš vzpomínat na to co teprve bude- to jen předpokládáš, ale nebrání mi to věřit v objetivní čas. Přesněji: přijmout teorii, že čas běží odněkud někam- nevíme přesně jaká je realita, ale tohle jí značně odpovídá.
co by se stalo s člověkem bez kultury? žil by jako zvíře. Jaké by bylo jeho vědomí? to je složitá psychologická otázka. Představuju si například vlčí děti. Jejich životní realita je přežít a najíst se. Jistě si nějak chápou vnější svět jen ho nepojmenovávají. Možná věří v "síly". Jejich znalosti odpovídají místu, kde vyrůstají. Mají znalosti rostlin a zvířat. Vědí co dělá v lese jaký šramot...
ps: sorry, že je to tak dlouhé :-)
Proč se rozmnožujeme tak, jak se rozmnožujeme? Publikoval(a): Adretea | Úvahy » Sex, erotika
je to pěkně napsaný.
napadá mě takový to: tak to potřebujeme ještě čtyři osoby úplně jinýho pohlaví než jsme my...:-)
tedy úplně ulítle: proč jsou potřeba zrovna dva? nebyl by vývoj při větším počtu ještě rychlejší?
Příběh jako smysl života Publikoval(a): ludmil | Úvahy » Ostatní
upřímně to nechápu:
Žádný příběh nevychází z vědomí (z přítomnosti), neboť ve vědomí nemůžeme určit, jestli se někdy dřív něco stalo, nebo ne, popřípadě jestli se bude v budoucnosti něco dít, nebo ne, a tak vyprávět minulost je zcela, naprosto a bezvýhradně to samé, co odhadovat budoucnost.
...
po částech
ve vědomí nemůžeme určit jestli se něco stalo, nebo ne, jestli se to bude dít...
řekl bych že u normálního vědomí je naopak jediná snaha rozlišovat věci na přítomné, budoucí a minulé (od toho gramatika).
Jestli se něco stalo určíme obvykle po dohodě vědomí s pamětí.
Jestli se něco stane je záležitost víry a rozumu, na druhé straně je k nám příroda milostivá v tom smyslu, že zítra vyjde slunce, bude teplo, budeme v ČR, půjde internet a milion dalších věcí.
Co se týče původu příběhu- to je složitější otázka- ale úplně banální odpověď je: osobní zkušenost autora nebo tvořivost a vymýšlení autora.
úvaha je natolik vnitřní, že je pro mě dost nesrozumitelná
zábava Publikoval(a): Lenoura | Úvahy » Ze života
já neříkal, že se mi to nelíbí, jen že jsem čekal něco jinýho.
další postřehy: ůnava a málo interpunkce
na druhou stranu: má to vnitřní konzistenci, právě to, že je to odbytý tomu dává pocit autenticity. Tím chci říct, že je možná lepší tam ty chyby nechat.
Mě se něco autentickýho podaří stvořit málokdy.
Na kávě s Einsteinem Publikoval(a): Ariella13 | Úvahy » Ostatní
já si furt myslím, že většině lidí nehrabe, jen nejsem v tý většině...
no a pak jeslti to chápu, tak by Einstein musel pozorovat někoho, kdo se vůči němu pohyboval rychle, on sám kdyby se vůči nám pohyboval rychle tak žádnou změnu ve své hmotnosti nepocítí. On by cítil, že zbytek vesmíru ztěžknul :-)