Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Bez života nelze žít Publikoval(a): potuška | Povídky » Ze života
Já vím, že se tím ze světa nesmažeš. Jenom jsem si myslela, že už bych aspoň nepřekážela tady a nebyla tu navíc... Teď si ale už myslím něco zcela jiného. :o) A to něco je, že mám minimálně deset lidí, pro něž má cenu žít. To je dost, že ano? ;o) A tito lidí by byli smutní, kdybych se zabila... No, ostatně, proč se zabíjet? Je to zbabělost. Lepší je přetrpět nějaké ty tragické chvilky a pak bude zase dobře. :o) ... Zabila bych se jenom v případě, že bych tak svůj život položila za život někoho jiného, na kom by mi záleželo nebo tak něco. Já teda na životě tak moc nelpím... bude zase další.;o) Ale proč končit tak rychle jeden, který můžeme trávit v tak super společnosti? ;o) A navíc, co nezvládneš v tomhle životě, vrátí se ti v dalším a budeš to muset zvládnout pak... No, takže to není jen zbabělost, je to taky hloupost. A jsem snad hloupá a zbabělá? ;o) Já si tedy myslím, že ne... ale víš, že občas trpím různými utkvělými představami.:o)
Bez života nelze žít Publikoval(a): potuška | Povídky » Ze života
Neboj. Byla to blbost. Navíc mě k tomu vedly pohnutky, o nichž jsem se později dozvěděla, že byly mylné. Prostě jsem musela za něčím hledat něco jiného... Jen o pár dní později jsem se dozvěděla, jak to bylo doopravdy... No, další týden na to jsem pak vymyslela ještě horší variantu. Ze vzteku jsem si řekla, že se ale na truc nezabiju, aby si nikdo nemyslel, že jsem chudinka, která se lituje. Já jsem se totiž nelitovala. Jenom jsem měla dosud nepoznaný pocit, že jsem tu navíc a že se proto musím vymazat ze světa. No a pak z toho stvoření vypadlo něco moc milého a došlo mi, že se celou dobu oblbuju vlastní přebujelou fantazií a pak mě napadají černé myšlenky. No, on když někdo celé noci nespí a nic moc nejí, má k tomu pak o to silnější sklony... No a pak se to celé vyvíjelo už vlastně celkem harmonicky...;o)No, chce to myslet, ale ne ukvapeně. ;o)
Proč, tati? Publikoval(a): potuška | Básně » Ostatní
Jo, to máš pravdu. Věřím, že se ti s tím podaří něco udělat, protože jsi moc chytrá a šikovná. Budu ti držet palečky. ;o) Už by to chtělo, aby se k něčemu rozhoupali. Takhle se akorát trápí všichni kolem...
Svítání na západě Publikoval(a): Merlík | Povídky » Romantické
No, ten začátek je opravdu poněkud kýčovitý, ale život je někdy kapku kýč sám o sobě... :o) Ale líbí se mi, jak se na všechno umíš dívat i z té dobré stránky. Umíš si vzít něco z chyb a ze zkamání... Všechno je k něčemu dobré a ty to víš... Asi budeš moudré stvoření.;o)
Inspirace Publikoval(a): Merlík | Básně » Ostatní
Já taky nejsem pesimista. Spíš právě naopak. :o) A souhlasím s hanele m. :o)
Když nemůžu spát Publikoval(a): Merlík | Básně » Láska
Hmm. Tak podobné vyhlídky mám na dnešní večer. :o)
Samota Publikoval(a): zlomený a nanicovatý -__- | Básně » Smutné
Nesmutni. Nic netrvá věčně. Sice ani to krásné, ale to smutné taky ne. Hmm?:o)
Skřítčí smích Publikoval(a): Lisa.Ginmi | Básně » Láska
Jak se tak nudím, tak čtu všemožné autory, ale ty, naše drahá Liso, určitě patříš k těm nejlepším.:o)Tohle se ti moc povedlo. Píšeš naprosto nenuceně... jako když zní skřítčí smích.:O)
Proč, tati? Publikoval(a): potuška | Básně » Ostatní
Jo, to chápu. Tak je to asi skoro všude. Naši si s námi taky kdysi hráli... U vás je to možná ještě horší. Naši se aspoň zas až tak moc nehádají mezi sebou. Jak je mamka nemocná, tak se taťka bojí na ní hlasitěji promluvit a radši se zajímá pouze o elektrárny a fyzikální pokusy. To mamka nadává na všechno a když něco udělá špatně ona, tak než by přiznala svou chybu, začne simulovat srdeční záchvat. Má všechny ty nemoci vlastně z psychiky, z toho, jak se pořád rozčiluje, vzteká a nadává... jeden už ani neví proč vlastně. Vadí jí úplně všechno. Ale to už tak bývá. Kdo ví, jak bychom se my chovali na jejich místech. Jak říkají indiáni: "Zkus ujít míli v mých mokasínech." Vem si, v jaké době a v jakém prostředí vyrůstali. Neměli takové štěstí jako my. Nemohli dělat tolik věcí, co můžeme my. Nemohli napsat e-mail kamarádům, když je dlouho neviděli. Nemohli se zabývat ničím jiným, než co bylo obvyklé. Podívej se na to i z jejich strany. Měli úplně jiné strarosti než my. Někdy mě až překvapuje, co všechno mamka považuje za naprosto nepřípustné a co naopak za naprosto běžné. Má úplně jiný žebříček hodnot než já. Já se teda ten její snažím respektovat, i když je to někdy dost těžké, když ona nerespektuje ten můj... Ale aspoň jim nezůstaneme do smrti na krku. :o) Příroda si to dobře vymyslela. :o) Vem si, kdybychom si s nimi dokonale rozuměli, jak by nás bolelo u srdce odcházet jednou z domova.:o) Ne, já vím, jaké máte doma starosti. Ale co s tím naděláš? (Dětma nezatopíš:o)) Musíš se na to podívat s nadhledem. Vem si, že jsou na světě lidé, kteří jsou na tom ještě mnohem hůř než ty nebo já. Teda já na tom zas až tak špatně nejsem. Teď zrovna si připadám celkem spokojeně (až na tu chřipku:o)). Důležité je, že máme lidi, které máme rádi a kteří mají rádi nás, jsme více méně zdraví (až na tu hlavu:o)), máme co jíst, kde bydlet a kde se vzdělávat... Ne? ;o)
Bez života nelze žít Publikoval(a): potuška | Povídky » Ze života
Jo a ještě něco. Takhle povídka má naprosto báječný název. Takový logický. ;o) Teda ona je dobrá celá. Ale ten název se mi vyloženě líbí.;O)Stále totiž ještě naivně věřím na logiku. Sice mi to pořád někdo vyvrací, ale pořád ještě na ni naivně věřím... jako malé dítě na Ježíška. :o)
Bez života nelze žít Publikoval(a): potuška | Povídky » Ze života
Ahoj, Potuško. Jo, rozhodně se nezabíjej. Byla by tě škoda.;o) Já jsem jednou měla moc špatnou náladu (teda víckrát, ale teď mluvím o jednom kokrétním případu:o)), měla jsem vlastně skoro depresi. Vůbec jsem nevěděla, co dál. A hrála jsem si z nožem a pak mě to najednou napadlo ... a než jsem si to rozmyslela, podžízla jsem si žíly. Když jsem uviděla tu krev, co z toho teče, probrala jsem se. Zavázala jsem si tu ruku a připadala si jako (s prominutím) úplný blbec. Pak mě napadlo, že bych tim asi dost ublížila lidem, kterým na mně záleží. A pak mi došlo, že takové lidi mám. A hrozně jsem si vynadala, že když něco dělám, tak před tím nejdřív nemyslím. Bylo by to strašně sobecký to udělat. Už kvůli tomu, že to vůbec nebylo třeba. Všechno bylo ve skutečnosti úplně jinak, než jsem si v tu chvíli myslela. Prostě zkratkovité ukvapené jednání. Když o tom pak člověk přemýšlí, připadá mu to jako největší blbost na světě. Na světě, který je přece strašně krásný a má cenu na něm žít. Někdo tu krásu nevidí. Já jsem jí ten večer taky neviděla. Ale to je jenom o tom, jak se na problém podíváš. Všechny překážky jsou v životě nikoliv proto, abychom se měli proč zabíjet nebo proč vztekat, ale proto abychom se prostřednictvím jejich překonávání něčemu naučili (ale to ty víš, naše moudrá Potuško). ... A navíc, máš nás. Ne? ;o)A my tě máme rádi, protože jsi naše nejúžasnější Potucha.;o) Žádnou úžasnější Potuchu už nemáme.:o)
Ohýnek v seníku Publikoval(a): Alea - kometa kdovíco přinese | Básně » Ostatní
Nicméně, báseň je to docela hezká, v prvních dvou slokách dokonce roztomilá:o). Já se teď taky ladím na oheň. :o)
Ohýnek v seníku Publikoval(a): Alea - kometa kdovíco přinese | Básně » Ostatní
Kdyby jsi mě předem neupozornila, že teď už je to vyřešený, tak mě asi vážně rozesmutníš, sestřičko moje. Víš dobře, že jsem měla moc dobrý důvod ti nic neříct a že já jsem nikomu na rameni nebrečela.
Ať už mlčím Publikoval(a): Alea - kometa kdovíco přinese | Básně » Ostatní
Sestřičko, to jsou tvoje myšlenky nebo moje?
Je to opravdu výstižný. :o)
Na černém hradě Publikoval(a): Sexy-myšák Jerry | Básně » Láska
Nakonec jsem se k tomu sešitu chemie stejně nedostala. Totiž dostala, mile jsem se na něj usmála a uklidila jsem si ho do školní tašky. :o) ... Nó, kdyby nás chtěl tu chemii učit Luin, třeba bych se do toho sešitu i podívala:o)... A nebo radši ne. Nedávno jsme se shodli s Erí, že až bude Luin učitel, budou na tom nejlíp ty nejblbější studentky, budou totiž mít důvod chodit často na doučování...:o)