Komentáře odeslané

stoupat do neznáma? člověk touží... tak jako mít známo v sobě i vedle sebe...
přítomnost je to, co máme, minulost byla a ??
jsem naivní a smějící se... nebo třeba jen usmívající... málokdy se mračím... před pár dny jsem zjistila, že má kolegyně je zmije... :-)udělá cokoli, aby ona byla nej... odjížděla jsem z práce děsně nakrknutá, lamentovala jsem ještě za volantem auta... sedla jsem doma do ušáku a byla děsně zklamaná... pak zavolala kamarádka, půjdeš ven? šla jsem... a udělaly jsme si holčičí odpoledne... šly na pivo, smály jsme se...
kamarádka seděla a říká mi, přála bych si mít desetinu optimismu, co máš... jo?? asi už dvacet minut lamentuju :-)) to nevadí, ale ... a pak přišel kamarád a pak partner, předal ji knihu vtipů, seděla jsem a tekly mi slzy smíchu... Pavel dej to sem, ty to tady čteš a dost.. tekly slzy všem...

usmála se
myslím že si budeme rozumět
vy máte něco příteli
co když jednou máte
nikdo vám ublížit nedokáže
a já chci
aby jste mě to naučil také
vy totiž jste schopný vědět
kdo opravdu jsem
a co skutečně chci
i když to ani já sama nevím

nauč mi to...

30.04.2016 02:49:00 | zelená vílareagovat

ještě jednou... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

ještě jednou, ještě tisíckrát...
nikdy nic z toho nebude to tam...

30.04.2016 01:53:07 | zelená vílareagovat

žitně... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

čeká...
peču chleba ráda... nemám pekárny nic, prostě ho hladím rukama a pak ho vytvaruju a dám do trouby... vždy je to zázrak, když se povede, tak jako všechno... zítra přijedou přátelé pálit ohně v krbu... pekla jsem moučník, mám droždí na chleba, co vznikne ... Kateřinka malovala čarodějnice... zdobila jsem dům a bláznila... pak volal kamarád, děláš něco?? já?? já jooo... já peču a zdobím... přijedeme ve tři a půjdeme k vodě, jo? jooo... maso mám, kup jen chleba, říkám, upeču ho... joooo... těším se poznamenal...
usmála jsem se... netěším se ráda, ale užívat by mi šlo :-)))

30.04.2016 01:45:21 | zelená vílareagovat

obzor byl plochý... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

lidé změnit nejdou, ale jde ovlivnit jejich vnímání...nikdy nic není podle gusta všech a to je dobře... můžeme vnímat a dívat se...

30.04.2016 01:34:45 | zelená vílareagovat

v aprílové bouři... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

v pracovní oblasti jsme navázali spolupráci s jednou základní školou, chodí za pacienty jedné nemocnice a rozdávají se... mám je pod palcem, od první do deváté třídy... jsou úžasní... do dnešního dne jsem pracovala s prvním stupněm, tedy šest a sedmi letí, jen to, že někam přijdou je pozitivní, jejich bezprostřednost, dětská elegance a úsměv mě fascinují a i ty nemocné... někteří mě drží za ruku a otírají slzy, někdo se usmívá... dnes jim bylo třináct a bylo jich pět... paní učitelka, co je doprovázela byla starší, děti taky a já si říkala.. hmm, jakpak je vezmou ti mí bojovníci... program jim vyhořel a tak celý to odpoledne bylo jen tak a nepřipravené od základu... a bylo dokonalý... jiná energie mezi mými svěřenci v oblasti nemocných... nebyl v tom jen úsměv, ale i obdiv... a já pozorovala ty děti, tu odvahu, stydlivost, um... jeden kluk zpíval tak úžasně - tak jemně a vůbec byl jemnej... holky, co nevypadají na dvanáct... vzhledově a když jsem se s nima bavila, byli obdivuhodní... všichni... ti velcí i ti o trošku menší :-)
děkuju téhle protihře věku, kterou mohu pozorovat... dětské nadšení a starší pochopení...

30.04.2016 01:28:09 | zelená vílareagovat

stěhovavá... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

neustále se tvoříme a rozvíjíme... nebo alespoň někteří, někdo rád stojí na místě a má a někdo rád má, ale rozvíjí se... studium dětské pedagogiky mě rozmělňuje, fascinuje mi, jak jsem spousty věcí dělala a dělám špatně dle těchto tabulek a hodnocení, učím se nediskutovat, protože se mi to může vymstít u profesorky... udělala jsem si tolik testů o sobě se spousty závěrů. že si říkám, jsem to ještě pořád já... naposledy, když se mi snažila odhadnout se netrefila a další můj pohled a otázku okomentovala, no Evo nevím jak s vámi, odhadla jsem vás naprosto jinak a komunikace s vámi je tedy pro mne naprosto těžká... :-)naštěstí u zkoušek mi to pojmout nedává :-))

30.04.2016 01:14:56 | zelená vílareagovat

v brázdě...… Publikoval(a): enigman | Básně » Ze života

včera jsem zaslechla čtyřletou Adélku říkat čtyřletému Markoví, víš, žádný útoky ani zlo není, jsou jen a jen v televizi ve zprávách... proč rozebíraly zrovna tohle mi uniklo, ale neuniklo mi, že u toho popíjely kakao, jedly loupák a Adélka měla nohu přes nohu... usmívala jsem se... tvářily se tak důležitě a přitom něžně jsou do sebe přeci zamilovaní...

30.04.2016 01:05:29 | zelená vílareagovat

Stránky: [1] [27] [54] [81] [108] [131] [132] [133] [134] [135] 136 [137] [138] [139] [140] [141] [197] [258] [319] [380] [439]

Komentáře odeslané

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (5+1)

Návštěvnost