Komentáře odeslané

Kdo ví Publikoval(a): Malá mořská víla | Básně » Láska

naštěstí to, co máme v sobě nám nikdo vzít nemůže... tím jsme bohatí... :-)

16.11.2015 17:41:30 | zelená vílareagovat

jaké je to doufat?... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

... snít o něčem nepravděpodobném má své jméno, říká se tomu naděje...právě proto, že se může stát pravděpodobnou...

15.11.2015 03:32:12 | zelená vílareagovat

léto na severu bývá krátké... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

vzpomínka zabalená do celofánu... a když ji kdykoli rozbalíš září... a má stejnou přirozenost i intenzitu... :-)zázračné...¨
kdysi jsme dělali jednu aukční akci pro jednu školu pro postižené děti a za výtěžek si mohli nakoupit pomůcky na terapii i psem, co jsme zaváděli tam a i pro terapie vůbec... byla jsem nervní, aby to klaplo... byla jsem nervní z toho, že to mám s kolegou uvádět...cestou tam jsem v autě nepromluvila ani slovo, pozoroval mě občasným pohledem... vystoupila jsem a utíkala na záchod... tam na sebe hodila dlaně vody a začala to připravovat...od fotek, co jsem si přála mít kolem, po loga, po lístky na dražbu,...a pak přišla chvíle se převléknout, to už jsem bělela v obličeji, neseděla mi podprsenka pod šaty a tak jsem šla bez ní... a šeptám kolegovi mohu tak?? začal se chechtat, ale jasně...a já stydlivě budeš moderovat sám, chytil mi za ruku a já musela... tehdy jsme vydražili spousty peněz... a já byla šťastná...cestou zpátky jsem v jednom úseku řekla kolegovi zastav... zastavil a já v těch šatech a lodičkách a v noci se prošla potokem co tekl kolem cesty domů...tiše mi pozoroval a pak mi přinesl ponožky a beze slova mi je podal...posadila jsem se na trávu a oblékla si je a začala se chechtat... on taky...chytil mi za ruku a řekl pojď, přiblížíme se a dáme si panáka... v těch ponožkách a večerních šatech jsem odťapala ve vinárně i na záchod a pak pronesla... povedlo se!!!

15.11.2015 03:18:13 | zelená vílareagovat

uvolnění... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

nesejčkuj příteli na pohřbívání je času...a času a času...
bílá a v ní pozorovat světlo je dokonalý, není totiž často zcela vidět, ale pak je průzračný a křehký... a taky trpím úchylkou na nehty... prostě nenalakované nehty je pro mě průšvih... a chodím na ně k mužské populaci :-) má vkus, nezdobí jen upravuje...a taky je jemnej...:-)a )plně toleruje, že si u toho čtu a já plesám v sobě, že nemusím mluvit... :-)))a mohu si číst...

15.11.2015 02:54:25 | zelená vílareagovat

Co bude k jídlu?... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života

šmankote já nákyp neradu... jdu zabít a sníst krále... amen... :-)))

15.11.2015 02:43:54 | zelená vílareagovat

tam kdes kabát ztěžklý jinovatkou… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

je snadnější psát než mluvit, zlobit se než se veselit, stát než jít, nalézt než hledat a snadnější je nenávidět než milovat.... ale snadnější ještě neznamená krásnější... :-)

15.11.2015 02:40:25 | zelená vílareagovat

JAKO DROGA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní

chudák... jen to netuší...

15.11.2015 02:36:33 | zelená vílareagovat

NA ZÁVODNÍ DRÁZE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní

budu pořád v sobě mladá... :-)

15.11.2015 02:31:57 | zelená vílareagovat

beznoží... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

co je to za nadání, když obrací svět vzhůru nohama,takže míň znamená víc a víc znamená míň?

15.11.2015 02:29:57 | zelená vílareagovat

LÁCE Publikoval(a): Amonasr | Aforismus, citát, říkanka » Ostatní

je...kdysi mi jedna holka řekla, nedala jsi mi peníze, dům, mikinu, mobil, ale lásku... důvěru... sebevědomí... měla jsem slzy v očích, co tekly mi po tvářích... ale pamatovala jsem si, co chtěla, když jsme se ze začátku vídaly... změnila se... a já tu krabičku s mobilem dala do kabelky na jiný okamžik... :-)

15.11.2015 02:26:23 | zelená vílareagovat

Spirály moci Publikoval(a): bogen | Básně » Politické

je ... a je dokonalej... ten vesmír...

15.11.2015 02:17:44 | zelená vílareagovat

v tanci proměn... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

tančící elixír... už nějaký pátek znám paní Irenu, je to neuvěřitelná energie, pozitivizmu, úsměvu... pomáhá mi.. poslala jsem ji za jednou pacientkou po mozkové příhodě, aby pomohla s trénováním paměti, slov, situací... šla jsem se za nimi podívat a chvilku stála drze za přiotevřenými dveřmi a slyšela jsem, jak trénují... a paní Irenu, ne nejste hloupá, jste šikovná, tak ještě jednou, co je zde napsáno..křeslo, výborně a kdepak je na obrázku?? v tu chvíli jsem vešla a posadila jsem se do něj... vítaly mě, Ájina šla k nim a já seděla a pozorovala je... úžasná interakce a nechala sem u nich i toho psa, i když jsem s ním měla plán jiný, ale nakonec tu jemnou motoriku zvládly beze mě... jen jsem zasáhla v obrázcích a odpovědích... a pak se opět posadila pozorujíce je tři spolu... Ájina jakoby kontrolovala situaci pohledy ke mně... usmívala jsem se tomu krásnu práce, nevědomé práce pacienta... a mé drahé Irenky, která ve výtahu popotáhla s odpovědí můžeme si popovídat, mám deprese... v těchto chvílích o nich neví... září...

15.11.2015 02:11:36 | zelená vílareagovat

maličká... Publikoval(a): zdenka | Básně » Ze života

má jedinečnou vlastnost... vzácnost...

15.11.2015 01:54:14 | zelená vílareagovat

s železnou nocí... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

hmmm noc... má drahá přítelkyně... vzdávám ti hold, tvému tichu, tvému prociťování, všiml sis, že v noci se odkrývá to, co ve dne je zakryté? kdysi jsem v noci otevírala okno a občas do noci křičela: Proč??? už to nedělám...ale okno otevírám pořád...

15.11.2015 01:51:08 | zelená vílareagovat

mé vycházky Publikoval(a): Frr | Básně » Humor

tak ji vrať... tu facku samozřejmě... :-)

15.11.2015 01:40:02 | zelená vílareagovat