Nalezeno 84 záznamů. Zobrazuji 41-60.
Tak zase jedna o těch pomíjivých chvílích...to když se mě Krtica zeptala, zda si myslím, že ty chvíle za to stojí...neboj, odpověď jsem bohužel (bohudík) zase nenašla...
Tahle báseň je psaná ve vzteku a přesto nakonec promíjím...ono je to totiž osvobozující...
...už je jen vzpomínkou, ale byl krásný...(27.8.)
Většinou vnímáme bolest, která se týká nás. Ale i my dokážeme dávat rány!
Někdy je snazší lásku proměnit v chtíč
...někdy je to tak...a míň to bolí...
Tak to bylo, je a bude mezi námi (pro T.P.)
Už to nebolí tak, jak to vypadá. Jen mám někdy chuť zase být na chvilku s ním...
Ještě pořád tě v srdci mám...
Už nepláču, nevolám ho zpět, ale přesto mi pořád chybí!
...tak ta zbyde...
On se loučí tiše, možná sám v sobě. A já se loučím tím, že skládám básně...Nebylo by snažší říct si to z očí do očí?
Pokaždý, když ode mě odcházel, sama sebe jsem se ptala, zda se ještě vrátí. A ptám se znovu...a znovu nenalézám odpověď...
I takhle se dá vyjádřit láska, co končí...
To se taky někdy stává...
Nejsou nakonec vzpomínky to jediné, co nám zbyde?
proč to končí?
bolí to...