Básně autora Janika
Nalezeno 72 záznamů. Zobrazuji 21-40.
moc dlouho jsem se zaobírala minulostí, ale já jsem řekla ne! žádní falešní sobi!..... pardon, jsem se nechala trochu unést:-D Prostě jsem si řekla, že je na čase znovu vykročit
sněhová vločka taje mi na tváři
před malou chvílí zasněžilo, a já toužila s někým se obejmout...
pro ty, jenž někdy chtějí:-)
Je to básnička z mé povídky (příběh začátku i konce), nechtěla jsem ji sem dávat, protože sama o sobě nic neřekne, ale nakonec tu skončila, prostě se mi líbila ta myšlenka sedět s vínem u hřejivého krbu:-)
Lidé stále touží...
trochu pohanské, trochu mé...
čím chtěla bych jednou být...
podejte pomocnou ruku
jen to co cítím...
když se člověk narodí s předem určeným osudem, vše co v životě udělá je už předem dané... nenese potom menší vinu za svoje hříchy?
jednoho večera jsem malovala...
Pro mého kamaráda, jenž trpí depresemi a nedá si říct, že vše se spraví.
napsala jsem to jako věnování do knihy pro přítelkyni mého dědy. Nerýmuje se, ale je od srdce.
...co se dá spatřít v hrnku kávy?
nemyslete si nic špatného ze zde píši o ženě. Prostě mě to napadlo