Básně autora branwen
Nalezeno 43 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Pověz, kdo ti rány solí Kdo vrazil ti nůž do těla Pověz, řekni, co tě bolí Cos chtěla a co nechtěla
Jedna sto let stará a taky pěkně divná...
Každému to, co mu patří
Noc s lahví vína a pesimistickou náladou...
Smrt pro pár náušnic - tak krásně zbytečná. Osud nevybírá, takhle to prostě je
A zbydou po mě jehly, špendlíky Šicí stroj a nití cívky - Jen sny jedné hloupé dívky - Zakrvácené kachlíky A já budu šít pro anděly
Můžou se krást vzpomínky? A jde to vůbec?
Pak zvednu čenich, vlhký krví Děkovnou píseň budu zpívat Žádný vlk totiž nikdy neví Kolik času ještě zbývá
co k tomu říct? jen takové zamyšlení
Možná dnes padnem - co víc si přát Pokud naše pověsti nelhaly Budem už napořád bojovat
Na nohy mě zase zvedli Sůl mi do ran vetřeli Přikázali: "Ani se nehni!" A pak křikli povel: "Zastřelit!"
jen takové momentální zamyšlení...
Jak daleko může zajít láska...
Najednou jsem spala A na věky budu jen tvá
...Prázdno svírají prsty v křeči Nic nenašly, proto brečí...
Snad nečeká vděk z tvojí strany Připij si s ním na zdraví Končí život tebe jako panny Co říct - snad jen C'est la vie
Tak skončila svůj život žena, Jež si tolik přála žít, Leží na mechu zapomněna, A ví, jak nebezpečné je snít