Nalezeno 157 záznamů. Zobrazuji 101-120.
Zbytky doufání v to, že i zlé je pro něco dobré, smrt že plodí život a bolest je jen první fází štěstí.
Metamorphosis... Co naděláš, duše, když přijdeš o svůj dům?
Jedna stručná jarní...
Nesmrtelná duše, smrtelné tělo? Špatný pár. Aneb parodie na ironii lásky. Protože vždycky jeden miluje víc a tím se staví do role smrtelného.
Jsme jejich stvořiteli a stejně tak jsme jimi tvořeni. Co třeba slovo... láska? Nebo... nevěra?
Špatný období... Ne, neřeším ho pitím. Jen o tom píšu.
Jediná noc a nikdy víc. A co když to není tak jednoduché?
Na každé struně pěl jsem krásu tvoji...
Když se učitel rozhodne, že chce, abychom mu napsali sonet a zadá nám výborný první verš. Aneb mé první vyznání ženě...
Jenom pro tebe. A stejně nakonec strašně sobecká.
Jen okna skrz okna sledují, jak večer svlékají lidé své každodenní kostýmy a stávají se sami sebou...
Pro všechny zrozené ve znamení velké kočky...
Třeba to není tak zlý, jak se zdá... ale třeba taky je...
Vmanipulovat do lásky...
Jeden malý sonet. Pro těch pár hezkých chvil, které nesmí a nebudou pokračovat... Tohle a nic víc... Prostě to nejde.
Co si tak myslí, když po takové době Ti zvoní u dveří, tváří se jako nezvedený školák a hledá v Tvých očích zbytky staré touhy?
Opět jedna krátká, stručná... a minimálně pro můj případ zcela výstižná...
A když se bude smát, že s kým chce může spát, smrt jí pak vykoupí z hříchu...
Trocha satiry a ironie...