Díla autora Špáďa
Nalezeno 431 záznamů. Zobrazuji 401-420.
Za ty vaše pozitivní ohlasy za Návraty mé ženy (http://liter.cz/Basne/174943-view.aspx), a také, aby to bylo vyvážené...
Jen pro odlehčení...
Kdo si myslíte, že jste uhádl, dejte mi echo do VZKAZŮ... (Ty taky Churry! — Za ten Tvůj Rébus.) (Protože už to Maura omylem prozradila, dílo jsem vymazal a dávám znova i s Vašimi komenty, co tu už byly...)
Nechci psát ohlas delší než dílo samotné (http://liter.cz/Basne/172921-view.aspx). Mám za to, že se to nesluší. Ale některá díla ve mně vzbudí takových inspirací, představ, dojmů či tužeb, že nelze jinak... Tohle je jen má lehčí relaxace, mozku netřeba...
Činy — od planých slov hnijí
Přiměla mě k publikování této mé vzpomínky na zlatý únor 2006 aktivita Psavce, který porazil před chvílí 2:1 v diskusi Gabkina na téma Kačka Neumannová a tetřevi... Mnozí z Vás už tuší: Tetřevi jsou hluší... Tak ať Kačka buší, stejně je neruší.
Z čeho budem svítit? To je snad ještě větší problém, než kam s ním. A když už jsme u něj: Jaderný odpad je ukládán dočasně proto, že v něm zůstává vysoké procento energie (hodně přes 90 %). Jen zatím nemáme levné a účinné technologie, jak ji z něj získat.
Po delším odloučení od všeho živého rodu ženského a člověčího mě začínají napadat i takovéto myšlenky. Zároveň se omlouvám za pozvolný přechod do jiné kategorie děl v závěru dílka.
Ach, tenhle ledový vstup do jara... Letošní Velikonoce trávím v Mariánksých Lázních a sněží tu už čtvrtý den.
Manželka vyrazila na dovolenou do Egypta, ale již před odjezdem ji nahlodávaly obavy, jak zvládne neustálé uhýbání arabským pohledům, prahnoucím po ženách slovanského typu... Soukromé eSeMeSky obvykle nezveřejňuji, ale zde činím výjimku:
Původně to měl být komentář k dílu na "http://liter.cz/Basne/154833-view.aspx". Nechtěl jsem jej však kazit nízkou a japnost postrádající pitominkou, a tak jsem ji publikoval samostatně mezi svými jinými ptákovinami...
Veršovaná legrácka, co od něžného poetična postupuje přes mírné erotično a graduje až téměř do neetična. Opravuji: do nebetyčna.
Věnováno Mirce Hedbávné, co umí s digitálním foťákem kouzlit jako malíř se štětcem či pérem a dnes se napije z poháru svého snění. (http://www.trebicsky-zpravodaj.cz/vyhlasi-vysledky-fotosouteze_309.html)
Nedávno jsem nechtěně odhalil v jednom nicku přesmyčku a přesmýknutý(á) se tak trochu škorpil. Snad už je to Ó. Ká. Nebo né? Apropó, to škorpení bylo iniciátorem následující, tak trochu pohádkové legrácky pro mírně odrostlejší populaci... {|;-).
Nezapomeňte se včas dobíjet, každý tím, co vás nejvíce a hlavně příjemně nabíjí...
Zrovna tak bych to mohl zařadit do kategorie ŽIVOT...
Včera začlo pěkně chumelit. Cítil jsem, že vločky nejsou jen takové obyčejné, ale něčím zvláštní... Čím to je, že v každou roční dobu, za každého počasí a téměř při každé činnosti je člověk myšlenkami vtahován do takovýchto příjmnějších poloh života.
Speleologové, čili jeskyňáři, jistě vědí... Vědí určitě i mnozí další... A ti, co ty odborné termíny neznají, nechť si je laskavě vygůglují nebo se zeptají odborníků, případně si to mohou vyzkoušet,... ...a poznají.
Nedávno jsem si po přečtení díla O rovnoběžnosti (Mirka Hedbávná, 21. 10. 2007) položil otázku, co mají rovnoběžky společného s láskou. Rovnoběžně mohou ona a on nejen stát nebo ležet...