Výběr autora Uličný

kulhající rispet

noha k noze přirozeně
levá míjí někdy pravou
může žena jiné ženě
kroutit krkem nebo hlavou kulhající obě nohy
našel příměr jistě

rispet uštvaného závodníka

koleno mi nudou vrže
když dožívám život v kleče
předběhnout mne krysa může
tenhle závod se mi vleče chtěl jsem býti všude první
P

banánová slupka = šlupka

když tě chytne gravitace
flákne s tebou prudce o zem
je to tvrdá konfrontace
sanitním tě vezou vozem krvácí ti hrdé čelo
potupně

zatoulaní krvácejí rispetu

zatoulá se se psem
blecha v jeho kožichu
kéž ztracený nejsem
krváceje ve hříchu kdo se krví živí po celém svém žití
neudrží v krk

hubený rispet

krávy drží dietu
štíhlé chtějí míti pasy
tak se příliš nepletu
nastanou nám těžké časy od hubené krávy máslo
naději nám naši zhas

kdo neviděl neuvěří

pro mne jsi plochá
dojdu až na okraj
krásně se kochá
zírám a vidím ráj koule prý země má
to lež je celkem zlá pohádka pro děti

pod pirátskou vlajkou

v rámci zachování míru
dělám ruskou sekerou
do pirátské lodi díru
ať se krysy proberou jednou skončí každé hoře
tohle třeba na dn

prý jste všichni z opice

ryba mlátí hlavou o zeď
už je zase na suchu
marné čekat na odpověď
zda se změní v ropuchu evoluce napříč druhy
ve čtverce se měn

složený rispet

zase řeční v televizi vypasení soudruzi
středně žijí svoji krizi doba je to složitá
berou krev i celkem cizí propadaje trans fúzi
to ja

krásná báseň

už chci psáti jenom krásně
optimismus šířit světem
slunce svítí na mé básně
psané v knize s pevným hřbetem narovnám svým básním záda

slaví svého vůdce

leze hovno ze sudu
zatajeným dechem
nechci dělat ostudu
chci být hrdým čechem sláva hovnu volám vřele
když se vrací do prdele se

stěžoval si Ďábel Bohu že ho to už nebaví čekat věčnost prasklou vodu když je tolik pohlaví   Ďábel je jen lidem k smíchu není třeba k tvorbě hř

rispet dezorientovaného básníka

v žaludku či na slezině
leží mi vše co je jiné
kdo je prase a kdo svině
to už dávno přece víme zaručeně hne mi žlučí
když mi játr

žádostem je třeba kolků

jedním škrtem svého pera
změním tobě pohlaví
není dnes co bylo včera
když už tě to nebaví před sebou žádostí stohy
lidé chtějí bý

pošahaný rispett

zdechla báseň na ulici
pes se nebes dotýká
co vám chtěla vlastně říci
záhada je veliká dojatí jsme psím osudem
v další sloce za n

z okna koukám na sluníčko
dotýká se ulice
přibrzděte si maličko
svět se točí velice když se kouknu z okna znovu
vidím padat z ne

vláda elit

démon-kraté vlády lidu
děsíte se velice
dezolátských duší bídu
vyženete z ulice vládnout musí jen ti praví
to vám velí rozum drav

každé ráno

abstraktní čáry z mého plátna
utekly přímo na oblohu na pět let jsem umřel
ze strachu před smrtí vítr rozfoukal jasné čáry
do prapodi

mým ztroskotancům

slabé světlo mlha chytí
před útesy neochrání
kormidelníci jsou v řiti
marné zvonu naléhání na moři už to tak chodí
klesneš ke dnu

shakespearovský sonet na české téma

HOSPODÁM ZMAR   jo v hospodě chlastat pivo prokládat to panáky utrácet tam oběživo vytvářet tam přízraky   nasazovat hlavu čokla zvolenému vla