Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
pod vlivem harmonografu... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
no šak říkám pro Ni:-))
15.03.2017 17:24:17 | střelkyně1reagovat
broučí cvoci... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
...ničím bychom nebyli bez atavismů...
uprostřed dne... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
:-), ty´s vpravdě přírodní člověk, enigmane :-)!
když se otevřou okna... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Pravdou je, že pravda lidi rozděluje. Pravdou je, že kdo umí spojit dvě pravdy nalézá sám sebe, a lidi, kterých si dříve nevšímal. Pak je i pravdou, že takového člověka nalézají lidé, kteří si ho také nevšímali.
15.03.2017 06:41:08 | VEDz RVAHEsreagovat
když se otevřou okna... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
...budeš výjimečné náměstí... se starými dlažebními kostkami... náměstí Enigmana... uprostřed se starodávnou kašnou s živou vodou a v ní časová smyčka, takže po Tobě nebudou jezdit tramvaje, ale drožky a pánové ve fracích... ST. :-))
15.03.2017 03:56:56 | Iva Husárkováreagovat
uprostřed dne... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
...některá místa jsou temná a vyvěrá z nich zloba a vztek... velmi se mi líbí konec. ST. :-))
15.03.2017 03:18:04 | Iva Husárkováreagovat
uprostřed dne... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
jako bušení srdce...ÚSMĚV.Z.
uprostřed dne... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
...věřím Ti...
uprostřed dne... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Já mám jedno takové místo v lese, je to kousek lesa, jdeš jenom po zelených kamenech a je černý, na jaře na těch kamenech kvetou malé bílé kytky, vždycky tam na mne padne takový divný pocit, jako by tam něco bylo...
14.03.2017 07:26:31 | Philogyny1reagovat
broučí cvoci... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
v kruhu vlastního světla...ÚSMĚV.Z.
broučí cvoci... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Mám ráda tyto Tvé filosoficky laděné, dají se uchopit z více úhlů a to nutí přemýšlet.
Všichni jsme vlastně energetický zářič, někomu ukazujeme cestu,jiného naše energie může zničit.
A pak k těm broukům,(nebo jsi spíš měl na mysli můry :-), proč se některé rodí k sebezničení nevím, proč to dělají lidé taky nevím.
Jen vím, proč dá člověk člověku další a další šanci i když už se spálil, když ví, že ho ten druhý znovu zklame. Možná proto, že jeho světlo svítilo,kdy ti bylo nejhůř, že tě nenechalo tápat, že tam prostě bylo. Myslím, že to je princip dlouholetých manželství a přátelství.
Tož zdar u stohu ;-),ty zvíře!
13.03.2017 15:54:01 | Malá mořská vílareagovat
broučí cvoci... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
...já jsem taky pyroman...;-)
broučí cvoci... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Za tu poslední strofu ST - k té se ještě vrátím ... :)
13.03.2017 14:44:03 | reagovat
broučí cvoci... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
ani jedna z těch básní tvé kouzlo neztratila:-))
13.03.2017 13:09:32 | střelkyně1reagovat
broučí cvoci... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Jsem okouzlená pokaždé, když Tě čtu... stojím v údivu a nechápavě před bohatostí Tvé fantazie, barev, myšlenek... ST. :-))
13.03.2017 04:15:03 | Iva Husárkováreagovat