Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
prost/n/orem... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
můj prostor je nejběžnější... jojo... sobecky to zní... ale upřimně je jedinej, co znám dokonale... ale občas je fajn potkat prostor jiných, učí to, těší to, učí vnímat to ... proč se nepotkat blíže s někým, kdo to má podobně... poznání nebolí... :-)
20.04.2016 02:58:21 | zelená vílareagovat
s hejnem tažných ptáků nad hlavou... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
https://www.youtube.com/watch?v=IJrILgKcaIk&index=7&list=RDTpvRt07N7jA... bosou nohou do smyslů prostoru a hmoty...
20.04.2016 02:38:11 | zelená vílareagovat
v oběti hold úsvitu… Publikoval(a): enigman | Básně » Příroda
už mám raději roviny co souzní s vodou... nevyšplhala jsem moc hor a kopců, ale některé ano, bojím se výšek... ale fascinují mě výšlapy nahoru, asi už spíš v životě než přímo v kopcích... dnes vím, že slunce vyjde všude a vždy, jen si počkat... a také zachází a i tenhle pocit a pohled je úžasnej... baví mě lidské horizonty stejně jako kopce... :-)baví mi nížiny protože tam je jaro dřív... stárnu...leč v zásadě hezky... :-)))
20.04.2016 02:24:40 | zelená vílareagovat
laetatio... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
kdysi jsi mi přesvědčil o tom, že dokonalost není nic špatnýho.. já si to pamatuju:-)... a tohle je dokonalý!!!!
nad všechny smutky veselí... v každém smutku se zrcadlí... každý smutek je podložen úsměvem, třeba jen vzpomínkou... ve všem je krásno...
20.04.2016 02:02:02 | zelená vílareagovat
bezový parfém... Publikoval(a): enigman | Básně » Příroda
jsem bezinková víla... :-))) ještě mám lahev loňské bezinkové šťávy.... hmmmmmmmmmm... bez je tak krásně jednoduchej a krásnej pro lásku... jsi malíř slov a pocitů...
20.04.2016 01:50:11 | zelená vílareagovat
v předjaří... Publikoval(a): enigman | Básně » Příroda
krajina na haně života má tolik odstínů... miluju tuhle krajinu...
20.04.2016 01:47:02 | zelená vílareagovat
Na severní špičce půlměsíce… Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
dojal jsi mi... mému prvnímu psu je dvanáct... vždy jsem chtěla psa a pořídila jsem si ho až dospělá... je to partnerka...v životě, v práci... no, dojal jsi mi...honí se mi hlavou tolik vzpomínek...bohužel stárne rychleji než já... moji přátelé měli nedávno štěňata... přišli za mnou, uvařili kafe a posadili mě ke stolu, děje se něco? zněla moje otázka... ne neděje, vzpomínáš si Eví na náš první večer, kdy jsi mě potkala a představila Ájinu? ptal se mě kamarád... pamatuju... proč? ... víš, ta první holka, co se narodila by měla dostat jméno Aji, protože mi ukázala tuhle lásku a vůbec, je úžasná... víš, protože díky ní mám i tu svou, co jsem dostal... vadí ti to? .... ne, nevadí a začala jsem bulet... Pavel mě objal s otázkou, děje se něco? .. ne ne... jen snad nebude platit jedna se narodila a jedna by měla odejít, ještě s tím samým jménem... neblázni... za pár dní se zeptal znova, může se tak jmenovat? už jsem nebulela... a jmenuje se tak...noví majitelé ji to jméno nechali...je v rodině s postiženou paní a mě hřeje ten pocit pokračování zázraku... :-)
20.04.2016 01:40:32 | zelená vílareagovat
den co chytá za srdce... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
připomněl jsi mi moře... připomněl jsi mi ty květiny tam, vrš, kde se čeká na zázrak... na chobotnici, co se do ní chytila, na to, že mi jí bylo líto... na domácího, co mi nabízel ohlodat její zobák, když ji zabil a na můj žaludek, co měl co dělat, aby zůstal na místě... na mužský, co jim svítily oči, že zrovna tahle chobotnice zabloudila do jejich vrše... na kávu, kterou jsem popíjela na molu a pozorovala moře, na to ticho, co tahle lokace má... na domácí, co toužila po naší lampičce na terase a tak jsme ji věnovali, na její slzy dojetí, když si ji odnášela... na psí holky, co bláznili ve vlnách... na procházky v téhle samotě a na tmu, co hladí... na Kateřinku, co se bojí vln... a na slova mého kamaráda: Eví, ty jsi se do toho moře zamilovala a já jsem se zamiloval do tvé lásky k němu... :-)
20.04.2016 01:27:24 | zelená vílareagovat
v nadhlavníku podsvětí... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
kdysi, snad mi bylo náct nebo čerstvých cet, jsme s kamarádkou seděly uprostřed fotbalového hřiště, chechtaly jsme se tomu, co tam ve dvě ráno vyvádíme, přišlo nám to naprosto magický a že to naprosto magický bylo, rozebíraly jsme vše, na co přišla myšlenka, dojímaly jsme se vzájemně, víno pily z lahve a měly pocit, že nám patří svět, taky patřil :-)... asi ve čtyři hodiny začaly zavlažovat trávník a my naprosto mokrý a rozchechtaný utíkaly pryč... objímaly jsme se, voda nám stékala po obličeji, ale zářily jsme... :-)pak jsme si lehly doprostřed hřiště, roztáhly jsme ruce i nohy a nechaly jsme se smáčet... je fuk, jestli je lahev smyšlená nebo doopravdická, i fuk jestli má lahev hrdlo či dno... ale ty vzpomínky, ten pocit, ten cit, je opravdovej.. :-)napořád...
20.04.2016 01:15:01 | zelená vílareagovat
v oběti hold úsvitu… Publikoval(a): enigman | Básně » Příroda
Pohanství je odedávna součást všech lidských bytostí...
v brázdě...… Publikoval(a): enigman | Básně » Ze života
Není nutné vědět, jen vnímat..
v oběti hold úsvitu… Publikoval(a): enigman | Básně » Příroda
pro jitřní hvězdu a krásu tvých slov obrovský ST:-))
14.04.2016 18:08:02 | střelkyně1reagovat
stěhovavá... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
tvoření ve snění :-))
09.04.2016 19:38:53 | střelkyně1reagovat
v brázdě...… Publikoval(a): enigman | Básně » Ze života
Já myslím, že je to kouzelník. :O)
07.04.2016 22:27:21 | reagovat
v brázdě...… Publikoval(a): enigman | Básně » Ze života
je výsadou muže obdělávat svou zem s trpělivou bezelSTně dětskou vírou ve sklizeň :-)
06.04.2016 23:26:31 | Malá mořská vílareagovat