Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
n e c h a t se n a p l n i t Publikoval(a): M.V.Jung. | Básně » Ostatní
Můj milý básníku,
tahle je skutečný oříšek, v té předchozí jsem se našla, četla jsem ji zas a znova a pak mi došlo, že je třeba číst pozpátku. Tuhle také rozluštím, jen mi dej ještě čas... pokud si umíme přát malé věci a jsme za ně vděční, život nám tu jednoho dne položí k nohám něco velkolepě krásného, popřípadě někoho krásného.
Smíme tu skutečně cokoli, cokoli, cokoli, děkuji, že tady dýcháš se mnou...
Slzy v peří Publikoval(a): M.V.Jung. | Básně » Ostatní
Zvláštní, číst si tady ty své komentáře, od kterých mě dělí 4 roky... byla jsem tam, kde jsi nyní TY, jako bychom skutečně foukali do pampelišek a zapomněli zestárnout. Možná tu teď držíme v dlaních něco, co předčí telepatii i teleport.
Možná, pokud se potkají dva, kteří k sobě jednoduše patřili a patří, nic tady není nemožné, ani ta troška zápasů, která se dá s každým dalším zítřkem vyhrát.
Ach básníku, zatímco Ty jsi tady odklízel trosky staré Prahy, já se tu našla v takové velké spoustě věcí, rozstříhala jsem Tvé myšlenky na molekuly, které zapadly ještě hlouběji do těch mých...
Pro kedlubny Publikoval(a): M.V.Jung. | Básně » Filozofické
Ach Ty můj básníku,
co by to bylo za svět
kdyby nebylo proher... kam bychom se to poděli? Vše nám je tu třeba, pak nám jednou postaví bystu, tu mou hned vedle té Tvé, abychom se mohli dotýkat vší nekonečnou v(d)ěčností. Za to, že jsme tu spolu mohli foukat o pampelišek, pootvírat všechny ty knihy, které nás posháněly k sobě, vzhlížet se jeden v druhém, abych tu já pak četla Tvé básně hezky pozpátku a byla jednoduše svá, jednoduše šťastná... Nic víc mi pro tuto chvíli netřeba. Děkuji, že tady jsi, ze stejné hvězdy...
Hodnoty v Tobě Publikoval(a): M.V.Jung. | Básně » Filozofické
Duše Země se živí štěstím lidí, jaký paradox, že k jádru pak padá veškerý smutek, který tolik tíží. Pak se tady každé nové ráno probouzejí básníci, básníci, kteří popadali z hvězd, píšící setsakramentsky dobrou poezii, která ulevuje všemu tomu zmatku kolem. Protože ona je tu pak jedna Zuzka neskutečně šťastná, z tolik prostého mála, je živa z lásky a čisté vody, z několika odpovědí uzamčených v jedničky a nuly...
1 0 0 00111000 - víš, jednička, jako taková poloviční stříška, která chrání nekonečno nebetyčné nuly, ve které je kus věčnosti, během které se tady my dva neustále potkáváme, sdílíme a zas a znova se necháváme dojímat tím, jak moc jsme si stejní...
Ať už je to jakkoli, jakkoli, tady a teď jsi mne udělal šťastnou, co bude zítra, nevím, ale... On tu pro mne Remarque uschoval odpovědi na všechny mé otázky, stačí jen ledabyle otevřít knihu. A... možná se ani ptát nemusím. Možná už vím, protože veškeré odpovědi máme v sobě. Zitra chci zase běhat a doma chci zapomenout veškerou hudbu, chci naslouchat tepu svého srdce...
Já ve svých ultrakrátkých šatech Publikoval(a): Sunny | Básně » Ze života
:))
Když se pozorně podíváš, uvidíš mne v každé slečně, která tady proběhla v šatech kratších více než-li krátkých :)) Všichni jsme jedno a navzájem se dotýkáme... Ty můj milý La Suneteto
Děkuji, rozesmál jsi mne tady...
o Proximách Centauri Publikoval(a): M.V.Jung. | Básně » Láska
A co tady není zmatkem, ve zmatku se rodíme a ve zmatku umíráme... protože vše, co je jednou poprvé, je místy zmatečné. Jakmile máme možnost užít si okamžiky podruhé, jíž víme co čekat. Jenže, kdo se tu smí narodit podruhé a podruhé umírat? :))
Vše je jak má být, básníku, ale dost kož, neb Ty o mé komentáře nestojíš .-)
o Proximách Centauri Publikoval(a): M.V.Jung. | Básně » Láska
Hvězdy jsou nám průvodci, ukazují směr, svítí a září, aby si každý našel tu svou. A té se pak držel, tak jako já se držím Velkého vozu. Ať už jsem kdekoli, první noc, jakmile se začne stmívat, hledám jej na noční obloze. Někde tam jsou Proximy, které opatrují básníky, kteří tu zvládají i dvě věci na jednou, žít a psát... a pak tu také být šťastni, jen tak z mála, protože vědí, protože tu popadali z hvězd, které nad nimi ted bdí a drží ochrannou ruku.
Krásné sny, básníku, děkuji, že jsi, miluji Tvé básně...
Kalhotkový hacker Publikoval(a): M.V.Jung. | Básně » Sex, erotika
:D stejné, jako má rajcovní poezie na sousedním serveru, my dva jsme skutečně jeden... :)) už se tu nechci divit ničemu :))
Proč, vždyť je to celé neskutečně milé, básníku...
Snad z milosti Publikoval(a): M.V.Jung. | Básně » Filozofické
Ach Ty můj básníku, já jsem možná maličká, ale Ty jsi uzoufaný pragmatik a já jen doufám, že je to poezie deště...
Na všechny strany Publikoval(a): M.V.Jung. | Básně » Filozofické
Zač? :)) za tu snídani? Snídaně nám jsou třeba, živí naši duši, alespon tu mou určitě:))
Vše je dobré, pokud jsem příliš mluvila, vnímej jen můj dech...
Na všechny strany Publikoval(a): M.V.Jung. | Básně » Filozofické
1) Když se budeš mlátit Remarqem, bude to příliš bolet...
Občas duši bolí jen jej číst
2) Potápět se u Krumlova prý stojí za to :)
3) Žádné zítra není, to je opět jen něco, co jsme si vymysleli, abychom mohli věřit v lepší dny, kdy je tady možnost začít odznova.
Já však věřím, že máme pouze dnes a ani to není pravda.
Protože jediné, co tady máme, je tato jediná chvíle, kdy s námi posnídají básníci a poví nám něco o tom, že tu občas nejsme skuteční a že jsme jen jedničky a nuly...
Krásný den
Zkuste však lhát Bohu... Publikoval(a): Sunny | Úvahy » Ostatní
Také já tu měla obdobnou zkušenost, když jsem tady byla hodně nemocná, někdo mě objal a ubezpečil, že vše bude dobré. Měla jsem tehdy zavřené oči a cítila klid... a od té doby, tak, jako ten někdo slíbil, vše je dobré...
Zkuste však lhát Bohu... Publikoval(a): Sunny | Úvahy » Ostatní
Milý Favi,
rozumím Ti... vidíš, máš nad sebou ochranu a někdo Tě tu hlídá. Cítím se tu hezky, když mi napíšeš. Jako by Tě někdo seslal, pokaždé když potřebuji. Tvůj život je určitě krásný, vnímáš tady, žiješ, cítíš, tvoříš. Občas je to tu těžké, uznávám, ale... zkus si uvědomit, co tu všechno máš, čeho jsi tu vlastníkem. Lidé spíše přemýšlejí, co jim tady schází...
Jsme bojovníci, Favi, všichni, do jednoho, bojovníci na cestě. A všechno to tady zvládáme bravurně. Dobrou noc
Reinkarnovaný blázen Publikoval(a): M.V.Jung. | Básně » Ostatní
Víš co je zvláštní?
Ona podstata toho celého nekonečného koloběhu, kdy se tady neustále míjíme, učíme se od druhých, abychom pak na sebe někde v davu narazili, abychom se začali učit jeden od druhého... a není potřeba žádných zbytečných slov, ve kterých bychom se ztráceli...
Dnes jsem štastná a nic víc již nepotřebuji...
Sen Publikoval(a): M.V.Jung. | Básně » Ostatní
Básníku...
i tohle si pamatuji, po všech těch letech, pamatuji si to, co jsem tu minule podtrhla... Život je opravdu velmi zvláštní a já už nepotřebuji pátrat po tom, zda to tu má nějaký smysl. I kdyby nemělo, je to tu tolik, tolik kouzelné, zvláštní, můžeme se ztrácet a opět se nacházet v druhém člověku...
Slov už opravdu není třeba, oba už víme...