Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
DOBÍHÁNÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
A já děkuji, Pamíno, za dokonalé vystižení toho, co chtěl i "básník" říci, byť ponechávám na čtenáři také jiné výkladové možnosti a vůbec se jim nehodlám bránit... Přiznám se, že např. k "pevnému bodu" nenápadně po očku vyhlížím i případnou polemiku, tak možná ještě odněkud přijde... ;-)
Smrt jako námět básně Publikoval(a): aravara | Úvahy » Ostatní
U takového tématu je asi přirozené, že se ta diskuze posunula do větší šíře, což myslím vůbec nevadí, i když to možná trošku překrylo původní jádro Tvé otázky. Pokud jde o onu "berličku", naprosto s Tebou souhlasím. Sice se ta "berlička" trošku sama nabízí, jako i ostatní emočně silná témata, např. láska apod., ale rozhodně pak v kontrastu s věkem z některých textů víc trčí a působí směšněji, když z toho není cítit skutečný prožitek. Takže pokud si chce někdo nějakou "berličkou" vypomoci, také bych zejména začínajícím poetům doporučil přidržet se spíš třeba lásky či erotiky, je to pro ně o něco méně ošidný terén... Ale stejně jako Ty nemám ambice komukoliv v čemkoliv bránit, ať si to každý přebere dle svého. Jak se říká, chytrému napověz... :-D
NAD VĚCÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické
A já, milá přítelkyně Pamíno, Ti zase děkuju za takovéto vnímání tématu - sice už bych od Tebe nic jiného, než hluboce empatický vhled, ani neočekával, ale stejně to neberu jako samozřejmost :-)
MORITURI TE SALUTANT Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
To jsem, podobně jako aravara, právě taky reagoval na takové lehkovážné žonglování se smrtí jen pro efekt (aravara to nazývá "berličkou"), které jsem opakovaně zahlédl tady na Literu. Nějak to ve mně v tu chvíli vybublalo a já se s tím vyrovnal takto po svém :-D
Smrt jako námět básně Publikoval(a): aravara | Úvahy » Ostatní
Souzním naprosto s tím, co napsal dead-head, pokud jde obecně o téma smrti vers. mladí apod. Nevidím na tom také nic neobvyklého, pamatuji se, že už jako dítě jsem se smrti bál, v dětství a ještě i v pubertě i po ní jsem kolikrát přemýšlel o sebevraždě jako jistém možném východisku v různých emočně vypjatých situacích, při pocitu velké nespravedlnosti, křivdy či nedostatku lásky od nejbližších apod. Téměř jistě bych k ní nikdy nepřikročil, ale jako o jedné z možných alternativ jsem o ní přemýšlel a nemyslím si, že jsem byl nějaký nenormální. Dítě a mladý člověk jsou mnohem citlivější a zranitelnější, než dospělí, zvlášť když jsou silně citově založení (neřkuli ještě introvertní), což u mladých poetů dokonce předpokládám. A je úplně jedno, že někteří dělají svaly a chovají se jako mistři světa, až jsou kolikrát zralí na pořádnou facku - zpravidla nejde o citovou okoralost, ale naopak o jakousi přepjatou a neadekvátní sebeobranu proti necitlivému a otupělému okolí, aspoň si to myslím. A sebevraždy mladých kvůli nenaplněné partnerské lásce nejsou myslím až tak řídkým jevem, nejde tedy o apriori vykonstruované téma.
Jiná věc je, a to máš možná spíš na zřeteli, když si někdo mladý a nezkušený se smrtí v dílech zahrává jaksi lehkovážně, pozérsky, či naopak přemoudřele, a pasuje se do role toho, kdo o ní všechno ví, jako by mu bylo už 80 či prošel nějakým skutečným peklem na zemi. Takové postoje mladých ironizuji i já v některých svých textech, ale spíš se jim usmívám, beru je jako pravděpodobný výraz jakési přetrvávající dětské naivity a nevyzrálosti daného jedince. Pokud ale někdo píše o smrti s příslušným respektem, vědom si toho, že píše o silném soupeři, který si ten respekt nebo i troufalou sebevědomou výzvu (k mládí patří i jistá drzost) zaslouží, tak nic proti tomu, to nemá s věkem či hloupostí myslím nic společného.
Každopádně jsi rozvířil zajímavou a potřebnou diskuzi a je velmi inspirativní číst jednotlivé příspěvky z různých úhlů pohledu, všechny mají cosi do sebe a stojí za zamyšlení.
Noci... Publikoval(a): básněnka | Básně » Ze života
Tahle noc má opravdu lákavou chuť - tak příjemnou, jako jsou třeba mé vzpomínky na viržinka nebo fajfku až na zem jednoho mého dědy či na exotické známky v krabičce od egyptek, nalezené na půdě po druhém dědovi. Co tajemných a dobrodružných představ se do obojího vešlo a podobný pocit mě obestřel i teď při čtení Tvé tajuplně voňavé básně... :-)
TADY A TEĎ Publikoval(a): Amonasr | Povídky » Ze života
Děkuji, ono to možná bude taky tím, že tuhle jsem v podstatě opsal ze života, ani jsem tam moc sám doprojektovávat bohužel nemusel...
KÁCENÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Děkuji, Pamíno, je to samozřejmě věc vkusu, ten se liší člověk od člověka a je to zcela přirozené. Za aravarovy postřehy jsem rád, je to pro mě užitečná zpětná vazba, protože jeho názory mají skutečnou váhu. Jsem ale rád i za tuto Tvou poznámku, protože té jisté neučesanosti (hezky jsi to nazvala, děkuji) jsem si vědom a trošku jsem si z ní z pohodlnosti, ale spíš ze zoufalého nedostatku času, kdy už vždycky zase nestíhám něco jiného, udělal svým způsobem "licenci". A žes mi to takto "odklepla" jako přípustnou věc, tak to se mi docela ulevilo. Hřeším také na to, že někdy i od tištěných a etablovaných autorů si přečtu věci, kdy mi rozum zůstává stát, že to někdo ještě nazve i přes naprosto rozháranou a neuspořádanou formu, poezií. To si pak člověk holt i sám leccos někdy odpustí... :-D Ale pokusím se to nepřehánět... ;-)
spratek Publikoval(a): luckilybroken | Básně » Ostatní
Přesné - brilantní trefa přímo do černého... :-)