Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Hvííst Publikoval(a): Helen Mum | Ostatní poezie » Láska
Hezká moc,
s nevšedními obraty (oblékli jsme zvědavost, hlubší ticho potok proudem bral), u tebe tak časté.
Mohlo by to pokračovat i tako:
Chybělo jen pár kroků...i trochu té vůle schované v závětří. Vzal ji za ruku.
Nenapadlo tě někdy, že život nevzdává člověk? Možná člověka vzdá život.
Vypadáš líp než bych čekal.
Většinou chybí vždy jen pár kroků, řekla. Zkusme je tedy udělat, řekl.
Svlékli zvědavost, jako to listí v korunách stromů. Srdce zašuměla: hvíííst!
Bez tebe Publikoval(a): Dreamy | Básně » Láska
Hezká, to poslední dvojverší silně posiluje emoce vzpomínek.
Snad jen ve druhé sloce, ve čtvrtém verši, bych místo „holkou...“, změnil na „holku cos míval ve svých snech“...vztahuje se spíš k předchozímu verši?
Namítneš, že čtvrtý verš, druhé sloky, se váže na verš první. (Snad nejsem tvoji Staar,...holkou cos...).
To poslední dvojverší je až sonetově šejkspírovské.
Hip, hip, ...hurá :) Publikoval(a): Dreamy | Ostatní » Ze života
Přeji Ti sílu, tu, co hravě zmůže, abys co nejdříve skákala přes kaluže.:-)
Čeruzín Publikoval(a): Helen Mum | Ostatní poezie » Sci-fi
Hezky pojatá odlišnost času. Čas našeho mládí a čas našich vnoučat. Obě části básně propojuje motiv přírody, a to je symbolické. Přítomnost času, prostoru (rybník, koruna stromu) a živlu (vzduch, voda, vítr) je v básni znát. Povedlo se ti nepochybně spojit obraz a zážitek.
Co mě dostalo je originálně popsané svítání: „/zatlučený východ slunce okno nepropustí/“. I ty polámané loukotě, co převrhly náklad hvězd. K vesnické náladě mám blízko, žiji v ní, a s loukotěmi se znám důvěrně. Strýc byl kolář, kola žebřiňáků opravoval často.
Místo zurčení potůčku dnes posloucháme zurčení nul a jedniček.
Časy se mění, a my nezrození z digitálních sfér víme, že fraktální květiny nevoní, přesto, že jsou krásné.
Příjemný podvečer Helen.:-)
Jen pro tebe Publikoval(a): blues | Poezie v próze » Láska
Děkuji, moc za milý komentář i návštěvu. Bylo to psáno ženě, jako dopis z voj. cvičení v Bučovicích u Brna:-)
Klícky Publikoval(a): Helen Mum | Ostatní poezie » Láska
K vesmíru jsem tíhnul odjakživa, ale více jsem k němu přilnul s přečtením knihy Zdeňka Kopala (přední světový astronom, nar. v r.1914, v r.1937 odešel po studiích do USA, kde po vypuknutí války zůstal. V r.1951 přesídlil do Velké Británie. Umřel v r.1993): „Zpráva o vesmíru“. U nás vyšla v překladu z angličtiny v r.1976. Od té doby se poznání vesmíru o mnoho posunulo, ale pro mne rozhrnul oponu vesmíru právě Z.Kopal.
Ta plynová koule hezky šplouchá a hučí jako moře. Pustil jsem si zvuky všech planet, Země ta zní příjemně vyrovnaně. Děkuji za tip.
Klícky Publikoval(a): Helen Mum | Ostatní poezie » Láska
To já děkuji Helen...básně přirovnávám k obrazům, a i když jim nemusím rozumět, přesto si mi mohou líbit.
Líbí se mi, jak jsou v nich slova kladená, jak je posloupnost slov často překvapivě řazená. Líbí se mi spojování běžných slov, kterým mezi verši nebývá těsno a jako by samy o sobě byly neuvěřitelně nadané, někdy přirozeně a nevědomky, jindy s něžně srozumitelnou obrazností, barevností jazyka stvrzují životnost poezie, její obraz i emocionální zážitek.
A co teprve, když v básni jemná myšlenka přeteče přes hranu verše, aby v zápětí, nad tichem rozhozených hvězd, dolétla s neustupující touhou ke čtenáři a unesla jeho sny, co nejblíž k zemi.
Prostě umíš přinést klid do hlučného včelína.
P.S.
Víž, jak voní střed naší galaxie? Někde jsem četl,že: “Voní jako rum a maliny. Střed naší galaxie tvoří ethylformiát, je to stejný plyn, který rumu dává vůni a maliním chuť.“
Přijde mi to jako pěkná pitomost. :)
Klícky Publikoval(a): Helen Mum | Ostatní poezie » Láska
Moc hezká báseň...nejen úvodní sloka, jak píše Vivien, ale obě, prostě celá, je nádherná.
Rozhodla jsem se plakat, je silné emotivní sdělení.
Chci abys mne vzal za ruku a vedl až ke kraji touhy...to je veliká naděje pro oba.
Připomnělo mi to knihu Paula Coelho, „U řeky Piedra jsem usedla a plakala“. Otevřela jsem okno i své srdce. Slunce zaplavilo pokoj a láska moji duši.“
Všiml jsem si, že u tebe stále platí, že méně je více.
Ráno Publikoval(a): Dreamy | Básně » Romantické
Dokonale popsané ráno...a za oknem svítání i odlesk na něm, bezpočtu loučení a marných sbohem...to určitě nebylo ráno chladné jako sklo, když se ti po lásce zastesklo, po jejím pohlazení, po chvílích strávených v mravenčím chvění.
Když si zvolila vázaný verš, v druhé sloce třetí verš bych použil:
“dlaně si kávou zahřívám“.
Určitě tě to také napadlo, ale jak tě znám, hodíš na to bobek.
Děkuji za hezké ráno a přeji tak hezké i ty další.
Hrníčku Publikoval(a): Dreamy | Básně » Fantasy
Báseň, která se nikam necpe, a o to víc je k potěšení, nejen při kávě.
SETKÁNÍ V NOCI... Publikoval(a): vrbák | Básně » Láska
Vynikající verše.
příliv Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Zlehka jako příliv, když dotkne se...je tvá přemíra něhy, když píšeš o lásce.
Moc hezká, dotkla se mě, jako příboj, rád jsem četl, Sonador.
Ořechů listí Publikoval(a): Dreamy | Básně » Příroda
Nevšedně krásná báseň. Hezky poeticky popsaný podzim. Tvůj podzim má rytmus, melodii, a i když je zatím mlád začíná se vybarvovat.
Je srozumitelně poeticky popsán zralým hospodářem, kterému stačí nadechnou se na zápraží a projít se humny. Nechodíš netečně kolem zdánlivě všedních věcí. Proto prožíváš upřímně okamžiky života, aniž bys z něj něco ztratila.
S melodií ses narodila. Čistá poezie, stejné verše o stejném počtu slabik, umocňují návrat k tomu, co zdálo se, že již v tvé tvorbě zapadlo.
Přes všelijaká zklamání, všechny trampoty, mučivá období zůstává tvá poezie stále nějak podivně šťastná.
Ať je tomu i nadále.
Děkuji ti za ní, moc rád ji čtu.
Bez klepání Publikoval(a): Dreamy | Básně » Sci-fi
Půvabné rýmování, jako vždy. Neklepat...skromné přání. Spíš než do Sci-fi bych ji zařadil do laskavé galantní poezie.
Uvidíš, že přijde zas bez klepání, bez reptání, jen co vymění si plátek v klarinetu, aby mistrně dohrál započatou větu. A že sny se plní jen o Vánocích?
O tom nemá zřejmě zdání, neboť sny plní bez klepání. :-)