Komentáře odeslané

byla jako studna... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

zdobila jsem stromek dnes večer... Kateřinka odmítla cokoli řešit a ani dívat se nechtěla, byla nastydlá a poslední dva dny má naštvané na vše... a tak jsem si z půdy přinesla ozdoby z dětství...jako svátost jsem otevírala ty krabice a usmívala se... přivírala jsem oči a uvnitř se tetelila blahem... brala jsem do ruky každou tu kouli,pohladila jí a viděla tátu... cítila jsem ho...celý večer se dívám na ten dvoumetrovej strom a hltám odrazy v těch koulích... je krásnej a já dnes tisíckrát byla tou malou holkou...je úžasnej... jako dítěti stromek nosil Ježíšek, ale Kateřinka od mimina ho se mnou zdobí, zdobíme ho pro Ježíška a poprvé od tátova odchodu jsem vyndala tyhle ozdoby... kdybych tušila, že to nebude chladit, ale hřát udělala bych to dávno... :-)a mně se vůbec nechce spát...

12.12.2015 01:25:23 | zelená vílareagovat

ANTINUMERICKÁ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní

máš recht... :-) s tím mariášem to je úžasný... loni jsme odjížděli z bytečku od moře s našimi přáteli a já si odsud vozím kameny... moc kamenů, taky čísla :-)), kamarád zvedl pytel a nic, auto nařachnutý, jeli jsme jedním, znova zvedl pytel a už s ním hnul a říká... kdybych tě neměl rád, ty kameny jdu vysypat... usmála jsem se... to je to odpouštění bláznovství... :-))

12.12.2015 01:13:40 | zelená vílareagovat

ne děl.. Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

jela jsem v autě z práce a jela jsem sama... automatický dávám flešku do zařízení a poslouchám koncert pro Hapku, v tom okamžiku se usmívám a notuju si... a pak si uvědomuju, že musím zavolat na jedno oddělení, zastavuji zavolám tam, a informaci předám a zjišťuju, že stojím před květinářstvím... a tak jo, koupím stromek, mají jen ohromnej, je krásnej, dotýkám se ho a říkám si,nevejdeš se, nevejdeš...a tak nasednu do auta a říkám si, ne já ho dnes koupím, je třeba sundat síť ze zadního prostoru auto a tak v šatech se pokouším toto zařízení vyndat, nejde mi to, hlavou mi projíždí, hmmm... tuším, že na tu hlavní silnici vystrkuju své pozadí a začínám se smát a měním polohu, nakonec si uvědomím, že síť lze jen sesunout, dělám to a přejíždím kousek do jiného květinářství... srdce zaplesá mají je... vau, a už hladím ty stromky...vyjde paní se slovy, dobrý den, mohu vám pomoci?? jéé dobrý den, vybírám stromek, jasně, já vám ho vyndám a ukážu..směju se a říkám netřeba, já dávám na lásku na první pohled, tenhle bude vánoční ... zaváže mi ho, zaplatím jí a ptám se, pomohla byste mi s ním do auta?ale jasně... a už ho drží a odnáší... volám na ní, že ji pomůžu, nene ráda vám ho tam dám a pomáhá mi s ním i do auta... přeje mi krásný vánoce a já vyštrachám v kabelce andílka a dávám jí ho... moc děkuju a krásný vánoce a dávám jí ho... zvedne ke mně oči a usměje... ježiš děkuju, ... říkám pro štěstí a ještě jednou děkuju... rozzářila mi den, milostí, ochotou... :-) a není to samozřejmost... tohle je také lepší než číst Vergilia...

12.12.2015 01:07:56 | zelená vílareagovat

klovy bez zobání... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života

dneska jsem se mírně vnitřně vytočila... šla jsem na poštu, mám takový dojem, že na poštu je první předpoklad podle kterého přijímají své pracovníky - nepříjemnost... jednu takovou jsem pozdravila a podala jí občanku se slovy dobrý den, mám tu dva balíky na toto jméno a adresu, nemám k tomu poštovní lístky, protože řidič, co mi to vezl neměl drobné a tak jsme se domluvili, že mi to odveze sem... mrkla na mě za sklem a nacvakala cosi do pc... mám tu jen jeden!!!a zamračila se na mě za sklem, já se usmála a říkám, nikoli máte tam dva, řidič měl dva a dva jsem objednala... říkám vám, že tu mám jen jeden, takže vám dám ten... ano, dejte mi ten jeden a zjistěte mi, kde je ten druhý, víte, potřebuji oba a tak bych ráda věděla, kde ten druhý je...máte tu jen jeden a ten vám dám ... dobře, dejte mi ten jeden a poraďte mi, kde by mohl být ten druhý... cosi vytiskla a zmizela... tak jsem si prohlížela pohledy, co byly nalepené na skle... vyšla druhá, která za dveřmi vycucla tak kilo citrónů a setřela mi, že neví,kde je a že něco ještě nemá v počítači a že toho má moc, tak ať ji neobtěžuji a přijdu jindy... usmála jsem se a říkám všichni máme něčeho moc a něčeho málo a jestli mi dá informaci, že onen balík v tomto objektu je a třeba není zpracován, ale že ho získám, třeba kdykoli, bude velmi velmi hodná a já na toto místo budu jezdit třeba třicetkrát denně... vyslala ke mně vichřici, ale prohrabala se papíry a řekla, jo, je tu... jste laskavá, já si přijdu a vzala jsem si ten jeden a šla jsem do háje... :-))k účinkujícím, detailu, polokompetu, kompletu, šmíru, přiblížení, hovoru on-line, zkomolenině,rozpočtu a chuchvalci přidávám odejít se ctí... :-) u dveří jsem zakopla o zarážku dveří, vyrovnala jsem to a s chechtotem vlítla jakémusi muži do náruče... no někdo toho má opravdu moc :-)))

12.12.2015 00:52:18 | zelená vílareagovat

omrzelá Publikoval(a): Frr | Miniatura, hříčka » Ze života

zapaluji svíčku :-)

12.12.2015 00:31:31 | zelená vílareagovat

ANTINUMERICKÁ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní

zrovna jsem tento týden se číslům věnovala, což není moje hitovka, ale potřeba něco zúčtovat pro někoho je pro toho někoho nutností, ještě k tomu telefonáty s Ing. ekonomie jsou naprosto záživný, ještě k tomu ona má zvláštní nadání mile ti naznačovat, že jsi naprostej idiot, miluju tyhle hovory, ale už se jim mile, ne tak jako ona, ale radikálně umím bránit, nevyhraje... na idiota se nikdy nezapasuju :-))taky jsem se po tom telefonu podívala do zrcadla a spočítala si vrásky, joj, mám je, ale od smíchu :-)) joj čísla mi nedostaly :-))

12.12.2015 00:30:22 | zelená vílareagovat

Raději bydlet v přízemí... Publikoval(a): aravara | Básně » Romantické

úžasnej text...

12.12.2015 00:21:55 | zelená vílareagovat

tolik prostoru... Publikoval(a): zdenka | Básně » Ze života

náměstí vzácnosti...

12.12.2015 00:20:56 | zelená vílareagovat

Podzim(v)ní Publikoval(a): Madanik | Básně » Láska

máš mnohem víc a ty to víš... :-)

06.12.2015 00:14:03 | zelená vílareagovat

Kdo ví Publikoval(a): Malá mořská víla | Básně » Láska

naštěstí to, co máme v sobě nám nikdo vzít nemůže... tím jsme bohatí... :-)

16.11.2015 17:41:30 | zelená vílareagovat

jaké je to doufat?... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

... snít o něčem nepravděpodobném má své jméno, říká se tomu naděje...právě proto, že se může stát pravděpodobnou...

15.11.2015 03:32:12 | zelená vílareagovat

léto na severu bývá krátké... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

vzpomínka zabalená do celofánu... a když ji kdykoli rozbalíš září... a má stejnou přirozenost i intenzitu... :-)zázračné...¨
kdysi jsme dělali jednu aukční akci pro jednu školu pro postižené děti a za výtěžek si mohli nakoupit pomůcky na terapii i psem, co jsme zaváděli tam a i pro terapie vůbec... byla jsem nervní, aby to klaplo... byla jsem nervní z toho, že to mám s kolegou uvádět...cestou tam jsem v autě nepromluvila ani slovo, pozoroval mě občasným pohledem... vystoupila jsem a utíkala na záchod... tam na sebe hodila dlaně vody a začala to připravovat...od fotek, co jsem si přála mít kolem, po loga, po lístky na dražbu,...a pak přišla chvíle se převléknout, to už jsem bělela v obličeji, neseděla mi podprsenka pod šaty a tak jsem šla bez ní... a šeptám kolegovi mohu tak?? začal se chechtat, ale jasně...a já stydlivě budeš moderovat sám, chytil mi za ruku a já musela... tehdy jsme vydražili spousty peněz... a já byla šťastná...cestou zpátky jsem v jednom úseku řekla kolegovi zastav... zastavil a já v těch šatech a lodičkách a v noci se prošla potokem co tekl kolem cesty domů...tiše mi pozoroval a pak mi přinesl ponožky a beze slova mi je podal...posadila jsem se na trávu a oblékla si je a začala se chechtat... on taky...chytil mi za ruku a řekl pojď, přiblížíme se a dáme si panáka... v těch ponožkách a večerních šatech jsem odťapala ve vinárně i na záchod a pak pronesla... povedlo se!!!

15.11.2015 03:18:13 | zelená vílareagovat

uvolnění... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

nesejčkuj příteli na pohřbívání je času...a času a času...
bílá a v ní pozorovat světlo je dokonalý, není totiž často zcela vidět, ale pak je průzračný a křehký... a taky trpím úchylkou na nehty... prostě nenalakované nehty je pro mě průšvih... a chodím na ně k mužské populaci :-) má vkus, nezdobí jen upravuje...a taky je jemnej...:-)a )plně toleruje, že si u toho čtu a já plesám v sobě, že nemusím mluvit... :-)))a mohu si číst...

15.11.2015 02:54:25 | zelená vílareagovat

Co bude k jídlu?... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života

šmankote já nákyp neradu... jdu zabít a sníst krále... amen... :-)))

15.11.2015 02:43:54 | zelená vílareagovat

tam kdes kabát ztěžklý jinovatkou… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

je snadnější psát než mluvit, zlobit se než se veselit, stát než jít, nalézt než hledat a snadnější je nenávidět než milovat.... ale snadnější ještě neznamená krásnější... :-)

15.11.2015 02:40:25 | zelená vílareagovat