Básně autora Zuz.
Nalezeno 21 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Ukrutný ukrutnosti všedního světa.
je to tak rozpolcený, že by každý odstavec, měl být vlastně zveřejněn úplně sám..na druhou stranu..všechny maj společného něco bolestivého..a proto musí být spolu.
vždy je to Už naposledy. A já tomu vždy věřím. Sladká naivita. Snad až moc sladká..
Vždycky říkal...: "Život je stav a já to dělám proto, abych se z toho stavu dostal."
A čí je tak ruka na mém rameni?
a všechno bylo jinak než jsem chtěla.
............................................. mluví - jen se jim musíte naučit rozumět
den, týden, měsíc, rok, celý život...letí jako vlaštovka v bouřce, vyhýbaje se kapkám...
Papírový růže, ukřižované na stěnách maringotek...taky sněhulák, zakletý do skleněné koule...a...člověk, na kterého jsou všechna slova světa málo...
Zdálo se mi o ní...vážně.
princ, lhář, zrádce, současný, minulý, budoucí, Prostě On...ach, na tísíckrát a stejně pořád málo.
Uáh...je to všechno nějaké divné.
už nevím, kdo to říkal, že "vypijeme déšť?"...z večera plného Nesmyslných Smyslností
V hlavě mi víří stejně, jako dneska víří na nebi.
si pluji, spolu se sluncoměsícem...
Jo...s hříchem na rtech.
a...přitom miluji noc a její sny.
A-a-ano, nechali se unést....
Má tupá existence nemá právo zasahovat do tvého bohémského života. Dál budu posílat básně do nebe a tajně se dívat...
Barokní budovy starého náměstí
vedu si vzduch na provázku.
A věci, které nechci, se stejně budou dít dál, tak co...