Básně autora Levandule
Nalezeno 604 záznamů. Zobrazuji 421-440.
… co když má duše své kořínky ve vlasech… v mýdle na dlani… v hlase…
Pokud budete cítit, že ve vás někdo šlape… jsem to já… SEN
… někdy nacházíme u někoho prázdnotu… prázdnotu se zrcátkem – a co Ty?... možná se do něj dívají sami… nebo drží jen průhledné sklíčko? Nebo mají pravdu?
Harry, můj život není sladký, a přece je… a nevím proč není a je… ale je… můj
tělesný, duševní… je to jedno… všichni jsme „jedno“ rozložené na jednotlivé články = človíky
… rosteme tělem… duší… a přece svůj lidský dar nestíháme „dorůst“…
… o jednom vnitřním pocitu při životních ztrátách ve vztazích …
Občas nás ženy život nutí postavit se k věcem jako „chlap“… občas jsem ráda, že tomuto pocitu odolávám…
… až dosázím všechny sedmikrásky, dopiji čas a opustím sny …
… když přerosteme sami sebe …
... když partner neslyší ...
Někdy se mi svěřují cizí lidé… a já si toho vážím.
Člověk by neměl usínat a odcházet z domova, když ve vzduchu visí nedorozumění, hádka, nepohoda… může nastat okamžik, kdy lítost nezvítězí nad nevratností chvíle…
... není o mně ...
Dialog se svou kůží o dýchání…
… bez Tebe však nejsem nic …
... když jsi u svých dcer…
Sami sobě jsme největším přítelem i nepřítelem… Sami se stáváme vrahy svých iluzí… i jejich vzkříšením
Bolest snů... a jejich nové starty...