Básně autora Kozoroh 1
Nalezeno 371 záznamů. Zobrazuji 181-200.
Snad bourec Touhy utkal Tvoje chvění...
Jaro vzkaz píše na okénku, že zima snít půjde svůj sen, poupata rašit začnou venku, splínům zahrajem rekviem! Nastanou chvíle něžné Lásky, rozkvetou kvítky, úsměv žen, z čela se ztratí smutku vrásky, život se změmí v krásný sen!
Na pomezí reality aneb jak to dneska chodí...
Malá satira na dnešní způsob života...
Další smuténková, inspirovaná sérií písní podobného ražení na radiu Samson i vlastními neveselými myšlenkami. Kolik asi klaunů se tu skrývá mezi námi a jen nemnozí dokážou prohlédnout jejich masku...
Není vždycky posvícení a když, tak jen pohřební, když člověk veselý není i jeho báseň tím zní...
Po dlouhém čase píšu tu zase, v duši mé sídlí splín, v básni pár zdrobnělin...
Když zvíře mé se divě vzpíná...
Po dlouhém čase opět trochu pozlobím čtenáře lehce erotickou básní....;o)
Ač podzimní splín duši jal, srdce si sní, miluje dál...
Myšlenky mé jsou schody z písku...
Stává se ze mne filozof! Je to dobře či špatně? Jen satan ví...
No comment!
A zase sním si potají jako už mnohokrát, srdce své mužské sny si sní a prsty zkouší psát...
Čaroděj se v smutku sklání, po chvilce se zvedá zas a z písmenek čarování oddává se tady zas...
Koupím si, milý andílku, nádhernou velkou postýlku!
Po přečtení jistých dílek i ve mně zas ožil snílek...;o)))
Čím déle zkoumám záhadný fenomén jménem ŽENA, tím více zjišťuji, jak málo o něm vím a množina všech těch neprobádaných oblastí dramaticky roste kvadratickou řadou...;o)
Vlasů Tvých hebkých mé dotkly se dlaně
Takové malé jarní snění... ;o)))
To nic, to jen tak, veršů pár jsem napsal do komentu kamsi, to nic, to jen tak, snad jsem tehdy plakal, teď Tvůj úsměv dám si...;o)))
Bláznivý rytíř na zjančeném koni
Tohle vzniklo díky "Písni o bláznivém rytíři" od jedné zdejší autorky...
A zase se propadám do marných úvah...
Melancholická nálada, smutek, který mne přepadá, verše v nichž naznačuji zas, jak ošidný je snění čas...
I já mám někdy duši vlka, žalem když moje srdce puká, přesto vyjasním líce své, čtouc třeba krásné verše Tvé!
Četl jsem básničku na podobné téma a zaujala mne tak, že jsem k ní do komentu hodil tyhle verše. Pro koment na deset slok je možná přílišný luxus, aby zůstal kdesi skryt. Takže ho povyšuji na dílko! Třeba někoho donutí k zamyšlení či dokonce inspiruje...