Básně autora Kozoroh 1
Nalezeno 371 záznamů. Zobrazuji 301-320.
Déšť jako posel lásky, to zní tak romanticky,že člověk neodolá...
A opět dílko čarodějky ve mně probudilo krásné vzpomínky i představy a spojilo je do veršů...
Když je člověk chytlavý, tak se verše dostaví, sotva kdesi něco čte! Děkuji čarodějce, že nádhernou básní svou probudila paměť mou! Já zasnil se,začal psát, a teď podělím se rád o city,co srdce tají! Snad i vám něco říkají...
Krásné je snít o lásce...
Smrt je též jednou z věcí života a to dosti podstatnou.Vždyť způsob,jakým odejdeme z tohoto světa, zůstane navždy zapsán ve vzpomínkách našich blízkých i našich nepřátel.Snažme se proto žít tak,aby až zemřeme,i hrobník pro nás plakal!Buďme veselí...
Takové malé zasnění nad krásou léta, proměněné v pár veršíků...
Fantazie je krásná věc! Umožňuje nám prožívat i to, co ve skutečnosti není, a to tak intenzívně, jako by to skutečností bylo! Anebo je to jen zhmotnělá touha po něčem, co nám chybí a o co si tělíčko říká, ač rozum se po zklamání všemu neustále brání?
Motto: Láska je větší než příval slov! O lásce se nediskutuje, láska je!
Člověka napadne ledacos a když už tak o tom přemýšlí,zkusí to zveršovat a už je zas nové dílko na světě!Dalo by se to natahovat donekonečna...Snad jsem to utnul ještě včas!
Osvěžující déšť zahladil zemi rány, mé srdce otvírá tajemnou branku svou, a touha po rtech Tvých zas, Lásko má, mne mámí, já chci zas sevřít Tě v toužící náruč mou!
Při svém bloudění po literu a dílkách svých VIP jsem četl prostějankovu báseň o psech a hned jsem to zveršoval po svém! A protože jsem s tím výsledkem docela spokojen /prosté,leč výstižné/,dávám to i sem,neboť nejen Láskou k lidem živ je člověk...
Zas jsem se nechal inspirovat cizí básní a jak bájný kouzelník Žito napodobil svoji kouzelnou soupeřku a kamarádku čarodějku...I když ji, na rozdíl od Žita, nakonec nepolknu. Kdo by mne pak potěšil a inspiroval svými dílky? ;oG
Člověku se žene hlavou spousta myšlenek o tom, jaké by to bylo, kdyby se lidé méně honily za pozemskými statky, nalezli si více času pro sebe i pro druhé, nebáli se být na sebe hodní a vůbec dávali najevo krásné city a myšlenky. A svět by se změnil v Ráj!
Kdo trpí sám, ten trpí tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž! (William Shakespeare)
Chytrému napověz,hloupého trkni! Tak nevím,zda to byla nápověda či přímo trknutí,když jsem tu zas četl jednu hezkou báseň o létě,a bujná fantazie mi dopřála složit další báseň či vlastně píseň,protože si při skládání ty verše hned zpívám...
Zas jsem při čtení čarodějčiny sugestivní básně upadl do tvůrčího rozjímání a tohle je důsledek!
Když člověk miluje,ustoupí rozum stranou....
při četbě čarodějčiny básně jsem se zamyslil nad tím,co to znamená,když člověk miluje a náhle tu byly veršíky,jen nezvyklý typ střídání rýmů,s nímž jsem začal/abc,abc/ mne trochu zdržoval.
I slepý někdy prohlédne, pravdě v tvář zpříma pohlédne. A zjistí, že si v srdci svém naděje klamné choval jen...
A už mám další inspirátorku!Četl jsem lampiččinu báseň "Krásná" a už mi prsty sami běželi po klávesách...
Bláznivé veršíky,které mne napadly při prohlížení idilických obrázků z tropů,četbě veršíků severky a čarodějky a vzpomínce na neznámou krásku,kterou jsem zahlédl z tramvaje...