Básně autora Pučik
Nalezeno 95 záznamů. Zobrazuji 21-40.
A je to zase tu, po dvou letech jsem potkal holčinu která mě opravdu oslnila.
Nevím co se děje. Nevím, jestli jsem jediný kdo má tyto stavy. Občas se v sobě dusím, jsem nasraný čím dál tím víc, nic mě nebaví, kde je ta dětská nevinnost, ta jiskra v očích.
S tebou jsem byl někdo jiný, tak kde jsi? Zase chci být lepším člověkem.
Pocit z mé první lásky, možná i poslední. Kdo ví...
Touhle básní dávám najevo jen svůj pocit a to z toho, jak bylo mi lépe dřív. V tom o něco málo mladším životě. V tom životě, kdy se ještě nic nezačalo hroutit a já neměl čas se změnit. Změnit k horšímu.
A máme tu podzim, další podzimní čas bez tebe.
Bez tebe, pro tebe. Je mi zima přes to, že slunce svítí i bez tebe.
Byl jsem tvůj kočí, poslíček, jenž udělal by pro tebe vše. Teď o něco starší. Mohl bych Ti dát víc než dřív, vždyť zkušenosti přibývají s roky.
Už je to nějaký ten rok bez tebe, ale pořád to vidím jako včera.
Zase jedna na to nekonečné téma, zase jedna o tobě
Zase jedna z napsaných básní.Zase jedna kvůli tobě a lásce, která tu už dávno není.
Co vše bych chtěl při nočním vzpomínání na tebe.
Vše se točí okolo tebe, zase na tebe myslím a jediné co se dostaví je SMUTEK.
Trocha vzpomínek nejen na papíru
Jen s tebou mi bylo krásně... i přes všechny ty naše nedostatky. Teď to vidím. Teď, když jsem bez tebe a osud mě trestá.
Jsi mou inspirací, mým artefaktem, samotou, láskou i koncem našich společných příběhů.