Nalezeno 94 záznamů. Zobrazuji 81-94.
Pátá báseň ze sbírky Květinové miniatury.
Třeba časem začne připomínat ten původní.
Název opět přejatý od stejnojmenné písně v podání zpěvačky Navarové. Přeji všem pěkný deštivý den.
Odpusť, příteli, a opatruj se.
Této drsné (avšak pouhapouhé) alegorii již brzy bude rok. Některé básně mají ten charakter, že se s nimi člověk dokáže ztotožnit v různých obdobích svého života. Tato je jedna z nich.
V duši bordel, jarní úklid v nedohlednu.
A raněný opět rozsévá bolest.
Bylo tu, není tu; má smysl se ohlížet zpět, avšak nikdy ve ztracených nadějích. Buď volný.
O lásce a jejích náhražkách.
Do hry o city z prášku vstupuje staronová postava. Copak jsi zač a co se mnou zamýšlíš? Snad mě chceš ochočit, snad stáhnout z kůže...?
Čas bych prosila...
Co se změnilo a mění, zda mě čeká posvícení? Přečtěte si, milí čtenáři, sami.