Nalezeno 18 záznamů. Zobrazuji 1-18.
už..je to pryč...asi...
omlouvám se...nerýmuje se...možná ani není básnička...ale je jen pro jednoho človíčka...i když vím, že si ji, lásko, nikdy nepřečteš...stejně....je pro Tebe...
jako dopis bez adresy...jen čistá obálka...s listem něčeho...tam uvnitř...
zklamání ve vyznání, bo vyznání ve zklamání omlouvám se za délku i za to, že to není dokonalý, jsou to jen pocity, pocity jednoho rána
já život chtěl žít...však něco se zvrtlo...už nemám proč být....
Už je tady podruhé. Jednou tady byla, ale vše se v dobré obrátilo, tak zmizela. Teď, teď už je tu definitivně, trošku změněná, rozšířená...Tak snad se bude líbit, Omlouvám se těm, co jí již četli.
Někdy člověk nechápe sám sebe...
Báseň o lásce, o životě, prosba o druhou šanci, možná stesk nad vlastním životem a chybami...snad se bude alespon trošičku líbit
Básnička pro tu, kterou miluju. Já vím, není zrovna povedená, ale bylo mi moc smutno, když jsem ji psal
Báseň psaná ve chvílích, kdy jsem měl v hlavě takový nepořádek, že jej ani srdce uklidit skoro nesvedlo
Jednou mi přišel do pošty email, přečetl jsem si jej a tak trošku mě inspiroval. Vím, dílko je docela nepovedené, ale jde více o obsah a ponaučení.
tohle je vlastně to první, co jsem kdy napsal...je to už dávno, přesto však se mi zdá, že se "historie opakuje" cítím to znova, ale mnohem intenzivněji, mnohem více, tenkrát pouhé přátelství, či dětská láska, teď? opravdový cit, opravdová láska