Nalezeno 129 záznamů. Zobrazuji 21-40.
František (Dneska má svátek ...)
Návrat domů může vypadat různě, když je cesta daleká tak hlavně zpoceně. Když teda jdete po svých. Pak je namístě i docela tvrdá sebekritika, která nejde pro výraz daleko a pojmenuje stav věcí pravým jménem ...
Bohumil (Dneska má svátek ...)
Nepochybně jste viděli film „Dědictví aneb Kurvahošigutntág“. Shlédnutí tohoto filmu stálo za snem Bohumila, který po další noční pařbě snil další ze svých šílených opileckých snů. Nebo to bylo znamení?
Olivie a Oliver (Dneska má svátek ...)
Byl to takový umělecký pár, přímo božský duet - Olivie a Oliver. Jak se z nich ale stalo trio, ten vztah ztratil jiskru a zvuk a přestal fungovat. Kdoví proč ...
Ke každému věku muže přísluší nějaká ta zábava a radost. V mladém věku se těší na holky a občas se na to napije a v starším se těší na chvíli, kdy stará konečně sklapne, ať si může v klidu dát tu chlazenou dvanástku. Na co se těší Igor?
Jeroným (Dneska má svátek ...)
Dokud Jeroným patřil všem holkám v ulici, bylo všechno v pořádku. Když si ovšem jednu vybral „nafurt“ nastalo drama. Vždyť kvůli té jedné zradil ostatní a to mu nemohlo projít ...
V dnešním příběhu zjistíme, že mafie to nejsou jen zlí hoši, občas stojí i na straně zákona. Byť jen v případě, že potřebují zlikvidovat nekalou konkurenci. A že jim Michal lezl do kšeftu, je jasná věc.
Zajímalo by mně jak vlastně funguje Václavův život, když částka, kterou najednou získal, znamenala pro něho hotové jmění. Jenže to, že nakonec byl i přes finanční příliv ve ztrátě, je taky zajímavý problém pro psychiatra ...
Jonášův příběh by se docela dobře mohl stát pivařskou hymnou, kdyby nepoukazoval na jeho neutěšený rodinný život, v němž mu není dovoleno věnovat se svým koníčkům. A to zrovna dnes měl v plánu dostat se k podstatně vyšším číslům ...
Dnešní příběh, v němž hraje svou důležitou roli Andrea, nemá v sobě moc logiky. Naproti tomu se vyznačuje zvýšeným výskytem písmena „R“ v textu a slovem, které jsem speciálně pro tuto příležitost vymyslel. No a to je asi jediný její kulturní přínos ...
Zlata se dala na sólovou dráhu, ovšem v oboru, ve kterém to nikdo neudělal už několik staletí a i tenkrát to spíš byla záležitost týmová ...
Jaromír (Dneska má svátek ...)
Pokud jste viděli film Rok ďábla, budete mít tendenci tvrdit, že tato básnička vykazuje určité podobnosti s dějem filmu. Rok ďábla je fikce. Tahle básnička ... taky. S Jaromírem ze zmíněného filmu nemá společné (skoro) nic.
Svoboda projevu je jednou s velikých vymožeností. Berta jako zakladatelka Společnosti Svobodného Projevu se s tím naprosto ztotožňuje a nehodlá se o tuto vymoženost nechat nikým připravit.
Říká se, že kdo čím zachází, tím také schází. Dalo by se to i upravit - kdo čím zachází, tím se taky stane. To je případ Dariny, která pracuje v jistém zvláštním ústavu.
Adrenalinový sport a samovražda mají pravděpodobně mnoho společných rysů. Nejenom v tom, jak to nakonec může dopadnout, ale snad i v samotné přípravě. Na vlastní kůži si to ověřil i Matouš ...
Dnešní příběh je jen pro silné povahy! :-) Říká se, že ať se mládí vydovádí. Oleg budil dojem, že je v dovádění jedním z nejlepších, i Casanova mu měl co závidět. Pak jsme se ale jednou dozvěděli pravdu ...
Zita se zaměstnala a ani přesně nevěděla, co bude náplní její práce. To se dozvěděla hned po podpisu smlouvy. Fakt nevím, jak to pak vyřešila ...
Kryštof (Dneska má svátek ...)
Každý má nějakého koníčka. Kryštof je tanečník a nejlíp mu to jde, když prší. Jsou s tím spojené nějaké ty problémy, ale všechno jde vyřešit ...
Naděžda (Dneska má svátek ...)
Nedávno jsem se v práci bavili o tchýních a i když jsme se zhodli, že známe minimálně jednu skvělou, byla to jen pověstná výjimka, která potvrzuje pravidlo, že tchýně je ... tchýně. Naděžda o tom ví své, pro ni je slovo tchýně již minulostí ...
Ludmila (Dneska má svátek ...)
Říká se, že čím kdo zachází, tím také schází. Příběh sklepmistrové Ludmily je zároveň výstrahou všem, kteří věří na osud. To je dost ošidné, neboť ani pan Osud není bez vroubku ...
Nedávno jsem, bylo to u příběhu Marie, vymyslel své vlastní ocenění v podobě sošky Magora (po vzoru Oscara) a Marie mi ji nepochybně pomohla vyhrát. Jolana je ten stejný případ, neboť takové šílenství určitě nikdo nikdy nenapsal ...