Výběr autora Bordža

.....

Na zemi leží rukavice,
to mne nutí k dumání
hlubokému - a to sice,
zda tu dojde k hledání.
Rukavice na chodníku
(ňá

Teď Vám ozřejmím, z jakého prostředí své říkanky posílám:

V knihovně na Netu - vedle mne děda.
Hledá snad osvětu ? Tak copak hledá ?

Mrknu se úkosem, svou tváří vzdornou.
S brýlem

..................

Chci znát své životy, tedy ty předchozí.
V sto rocích samoty obrůstám korozí.

Poslední výlet sem moc dobře nedopad.
Z prů

Ač to nářků průvod, fakt mám k tomu důvod.

V mé duši mám zcela jisto, jsem hraběnka Monte Christo,

pomsta bude sladká !


Žádný velký odpouštění na programu

Sním o zasněžených pláních v Kiruně....

Tak zas svatá Markyta hodila srp do žita.
Léto je v zenitu.
Já jsem ale v útlumu a dle svého rozumu
schovávám se v krytu.

Věčný koloběh - hned tento ....a hned druhý břeh.

Řekněte tomu průvodčímu,
že lístek jsem už platila.
Pokud chce to, co nepatří mu,
tím končí všecka idyla.

Přecpan

V zrcadle hledám sebe samu,
půjde o cestu směrem zpět.
V opuštěnosti šera chrámu,
hledám magický amulet.

Přibíjím

......hmmmmm

Zas jsou tu Vánoce, všech kaprů metla.
GMO ovoce, umělá světla.
A stromky podťaté, vánoční tržnice,
kde nudou zíváte, pak z rumu

Sdělit nejsi ochoten, zda jsi ten , a nebo ten. Nad tím dumám každodenně.

Šance asi milión-:), že bys snad byl zrovna ON..a ne někdo v

.............

Kdybych byla Alenka, koketní jak pudřenka, znala bych tu pohádku zepředu i pozpátku.
Když já vejdu za zrcadlo a zatáhnu za kyvadlo,
oci

....................

Tak nějak postaru zajdu si do baru,

s výrazem pokleslým usednu na sesli.

Pak nožku přehodím, pánům to lahodí...,

Parafráze na jednu píseň z 16. stol.

Vzal ďábel babu na plece, chytla se ho za rohy. A takto ona mu vece: "Chtěj' tancovat mé nohy !"
A ďábel babu zdatně nes' přes potoky a lesy.le

Ranní pohled do zrcadla - moje pýcha rychle zvadla.

Pohled vskutku neblahý, jen pro silné povahy.


Možno vyjít po

Jsem podobná Moně Lise, fakt jsem děsně tajemná

jako pyramidy v Gíze. Úsměv ladím do temna.


I když jenom nakupuj

Ó, mé Versailles ! Jistě jsem tam v nějakém minulém životě žila...., třeba jako králova milenka...., ale spíše jsem jen vynášela nočníky po panstvu.

Chlap má jeden spínač - a sám dobře ví nač.
Holky mojí generace, v rámci vlastní prezentace,
učily se tyhle cviky ze všech dílů Angeliky

Fidorka = jistý soukeník, pan Melchior Fiedor, změnil v r. 1840 svou profesi a založil v Opavě firmu Opavia, kde pekl oplatky. Ovšem první Fidorka se na svět vykulila až po r. 1945....a kupodivu (pro tu dobu) dostala jméno po panu zakladateli.

Já pamatuji Fidorku
dvakrát tak velkou, než je dnes.
Jsem pilnou členkou ve spolku
dam pěstujících černý bez.

Fid

Ten název jsem si vypůjčila z titulu jedné knihy. Ani nevím, o čem ta kniha je, budu si ji muset přečíst.

Jsem sólistka baletu a černá labuť navrch.

Však tanec v páru popletu, mne kdejaký muž zavrh.


Mé piruety ladné js

......jedu na šachovém koni.....

Jezdkyně na šachovém koni: Těžko splynout s davem, opačným směrem vždy kročím.
Skáču v úhlu pravém, což dneska fakt moc nefrčí.
Pěšci

Akorát mohu říci, že těžko zde psát, sotva jsem v polovině, celé to spadne, takže jak po mně můžete chtít formátování? Jsme ráda, že to tak tak nacvakám.

Hledám svého anděla. Bože, to je peklo !

V horkém září Ráje snad křídlo se mu speklo.


To se asi načekám, než se

Mám ráda Faustův dům....a film "Kam čert nemůže"...

A na tom kostele, od Emauz naproti, stojí dva andělé, chci si je vyfotit.
Jenže se vzpírají, chytit se nedají.
Vědí, že jako vždycky, mů