Výběr autora Zoroaster

mužský alexandrín

  Kdo zasvětil svůj život pouhé zábavě, ten v honbě za zážitky nikdy nemá dost, ať zájem všech hned získá v každé rozpravě, či brázdí cesty světa

mužský alexandrín - doporučuji, nutí člověka nepsat blbosti

  Mám rád les tichý, klidný, vyrovnaný tak, že neruší nic v duši myšlenek mých tok, jenž do končin tajemných směřuje jak vlak, co z ptačí písně za

mužský alexandrín

  Před mojí poustevnou zachrochtal divočák, snad pozdravit mě chtěl, leč slova zapomněl, pak chroustat žaludy se jal ten nezdvořák, a cestu zryl p

z cyklu Poezie přírody

Malebná podzimní scéna slapského hvozdu
jenž smíšenými lesy pokrývá náhorní plato
vykrojené vltavskými Svatojánskými proudy
a skalistý

  Ve vodách Atlantiku mravní pustina, tam běsná příšera chlemtá ducha plody, z ní konečníkem proudí slovní sedlina, když kálí vědu a svádí zvrhlé

z cyklu Poezie přírody

Trojice staletých buků čeká na rozcestí
až bájný vozka s párem vraných koní
v pradávném stínu rozložitých korun
rozbije tábor cestou př

  Hlavní doktrínou politiky západních států je ekonomismus. Ten hlásá, že podmínkou jejich prosperity je volný trh a minimální stát. Jinými slovy: ná

  Friedrich Hegel ve své Fenomenologii ducha napsal: „Každé bezprostřední zákonodárství je tyranská opovážlivost, která činí z libovůle zákony a z mr

alexandrín

  Když žena ztratí soudnost, pravdu nezří více, jí z bažin podvědomí vzklíčí intuice. V ní kvasí lektvar zloby na srdnaté muže, co odznak vlády no

  Tak tiché zdají se být lesní hlubiny tam, kde bělostné cesty úvoz stíní horský val, tam všichni odešli – jejich stíny vídal sám, za chladných no

Volný závěr básnického cyklu "Paramytologie souhvězdí"

  Na rameni Panny prý zeje průzor do středu vesmíru: Střed veškerenstva? Ovšem, a ne ledasjaký: Obří hnízdo galaxií – v jádru jich je odhadem tři t

  Znak berana v souhvězdí symbolem oběti je zápalné, když k Heliově slunovratu aroma krvavého ritu nevalné snad mělo obměkčit bohy, jichž vláda chý

  Hle, sedmero hvězd na noční obloze severního kontinentu, jichž obraz nikdy nezapadá a bdí nad budoucností okcidentu. To šelma Slovanů z Velkého v

  Ó, veliký Orione, mocný lovče zvířat a spanilých Plejád! Tvá hruď skrývá miliony sluncí a mlhy galaktických zahrad. Tvůj pás září srdností a zrca

  Psal se rok 1973 a země po komunistických čistkách vstupovala do fáze normalizace a stojatých vod.    Ležel strnule na znaku a s očima dokořán zír

  Zpěv pětatřicátý   Znovu vdechuji jitřní závany života z jarního oparu lesa a v tichém rozjímání sbírám krůpěje rosy stékající po koženém úbočí m

  Zpěv devětadvacátý   Zpívám o ušlechtilých ženách naslouchajících Bytostem Světla a Lásky pro vnitřní mír a harmonii s vesmírem. Ony kráčí po Ces

  Zpěv devatenáctý   Chtěl bych zpívat o rozbřesku, o příchodu nového dne, avšak vnímám teprve stmívání – soumrak dne upadajícího do tísnivé noci.

     Kužely reflektorů Davidova auta se právě rozstříkly do ojíněné aleje za hranicí provinčního města, když se před ním vynořila postava se zdviženo

  Zpěv čtrnáctý   Čím je člověk starší, tím tíživěji na něho doléhají vzpomínky. Taková je už naše doba. Půlku života jsem prožil v reálném sociali