Nalezeno 317082 záznamů. Zobrazuji 297361-297380.
Žiji pohodlně ve svém kabátě. Dokonale se mi přizpůsobil, nikdy mne nekouše, nezakrývá moje vnady a podřizuje se mým pohybům. Uvědomuji si, že ho mám na sobě, protože mne hřeje. Staré kabáty a staří přátelé jsou velmi podobní. (Hugo)
...realita?...fikce?...sen?
...jednou ve vaně s knížkou a flaškou...
Tuto básničku napsal Pavel Bláha v roce 1997! Myslím, že jsi toto dílo zaslouží, abych ho znovu připomněla!:-)
Trošku symbolicky zařazuji tuto báseň ve svůj první den na tomto servru - vycházím ze svého šuplíku se strachem, zda má dílka najdou své místo ve světě těchto úžasných stránek psaných srdcem tolika lidí...
Tato báseň časem prodělala svůj přerod v píseň, tzn. i lepší formu, ale uvádím ji v původním znění, protože je pro mě emočně důležitá /předrozvodové období/
o křiku který není slyšet
přichází ... a se mnou odchází ...
to mi nšjak nejde okomentovat, tak to radši okomentujte vy
O válkách,které se týkají každého z nás.
Tvrdím o sobě, že jsem ateista, ale ... ?
O lásce, kterou nemusíme potkat jen venku,ale která si nás najde sama.
Je to o té zdi na pražské Kampě, kam jsme chodívali psát své prvotiny a stesky a touhy..., ale vlastně je to o mé veliké lásce - mé první ženě Lence...
nefungují játra, plíce...