Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Prasociál Publikoval(a): šerý | Povídky » Sci-fi
No vítám Tě, milá brouzdalko* Tak tvá slova o přípravách k odejití z tohoto světa sdílím. Má matka (no už zase, ale ona byla takovým žulovým solitérem tak s tím nic nenadělám) si plánovala smrt každým rokem přes třicet let. Z bratry jsme si na to už přivykl, a jen jsme měli obavu, že se nám jednou zapomene zmíňit a opravdu se to stane. Každý den smýčila byt, každých tři neděle myla okna. Pračka vytížená, třináctileté WC vypadalo jako včerejší. Když jsem za ní přišel, tak jen málokdy jsem jí přistihl v nečinosti a bez hadru či rukojeti luxu v ruce. Jdnou konečně smršť úklidu ustala a ona si sedla unaveně do křesla. Rukama si načechrala vlasy a rozhlížela se kolem sebe. Svoji špatnou češtinou zabrebentila slova, až k mému úsměvnému dojetí. "Je mi Kájo tak dobře, když je vše uklizené a čisté. Musím být připravená. Kdybych zde měla nepořádek, špínu až tady umřu a někdo to viděl, tak bych to snad nepřežila.
Po chvíli si ten přebret uvědomila, a zasmali se tomu oba dva. No není to lidské a milé?
Tak zde od matky trochu mé inspirace v povídce. Ještě jednou díky, že jsi přišla. A nechám pro tebe pootevřené dveře... třeba pro příště, jo?
Prasociál Publikoval(a): šerý | Povídky » Sci-fi
Opravdu jsi mně (a mile) překvapila, že jsi zavítala i k zdejší próze. Jsem rád, za tvá slova i podložená praxí. Povídka je vizí do budoucnosti a co lidstvo může postihnout. Je psána lehce prsty černého humoru a ironie. Hledá si čtenáře nejen s nadhledem. Ale i čtenáře přemýšlivého. Myslím, že už na zavedené rutinné soc. floskule - jen rutinní odezva. Tak jsem se snažil nějak, třeba jinak, oslovit čtenáře. Podat vše v přijatelnější formě.
Ještě jednou díky, Zdenko*
lastura Publikoval(a): zdenka | Miniatura, hříčka » Ze života
A já zase ve střípku skla vodou omletém. A zkrz vidět, můj celý dětský svět.
ticho Publikoval(a): vůně mraků | Básně » Ostatní
To se mě hodně líbí. Mám pro momentky dne slabost*
Prasociál Publikoval(a): šerý | Povídky » Sci-fi
Jejdy, Danasko sto věžatá :-) Mám radost, že jsi zkrze podzimní mlhu nahlédla. To je prima* Zdravím Tě a měj se jen dobře.
Pro srdce Publikoval(a): Dejvis | Básně » Filozofické
Dušičkový čas a v pohádkách splín. V drobničkách smyslu a nehledat stín.
Kameny hradů Publikoval(a): Fil | Básně » Historické
Ano, taková rozkročená.
Soumračná Publikoval(a): Dominik Plesr | Básně » Romantické
No vidím ve verších skryté významy... tedy, pokud ses už na lůžku neodkopal.
Nechat se svést Publikoval(a): jenommarie | Básně » Láska
No tedy. Hned po přečtení první dojem? Jak sekvence lásky plného promluvu Shakespearova dialogu Romea a Julie. Tolik vřelosti a oddání se, tak to už sakra musí být cituplný autor. Tak poklona, takto kreativně utvořit a přitom nezavadit o kýč. Líbí se mi to, Marie*
Plakal Publikoval(a): Fráňa Šránek | Básně » Láska
U tvých veršů bych si uměl představit pároví přednes. Zajímavé dílko*
BEZ POZLÁTKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Už ty modré reflektory... Už ty závany umělé vyjmečnosti a reklam...
Nikdy nezapomenu kdysi na výletní lodi u Madeirských břehů. Skupina Švédských turistů umluvila ve svém středu asi sedmnácti letou dívku, aby zazpívala. Měla trému a nakonec svolila. Zazpívala z patra, zprvu z Aidy arii Amneris a to jsem už tušil něco mimořádného. Hlasovým rozsahem jak ex Lotyška E. Garanča (byly jí dokonce i podobná) a poté spustila Cucurrucucu a nějaké písně fada. Běhal mi mráz po zádech. A proč o tom píši? Potom člověku dochází v čem je účel a podstata umění. Zde na zmíněné lodi bez efektů, lomzných reklam, kostýmů a asáblu okolní "výpravy" hodnotná produkce, která srdce sevře a k vjemu ducha polaská. To jsou ty "všední umělecká" míjení, která mohou býti nezapomenutelným prožitkem. Ostatně má matka říkala (a v mnohém jsem se s jejími názory vadil) když jsem s ní byl v Pradu a obdivoval umělecké skvosty. "Nejhodnotnějším uměleckým dílem je vždy původní objekt. To ostatní je "jen" umělcovo pokus projekce a někdy, jeho moderní úspornost provedení."
Ten Tvůj titul, mě trochu polekal a čekal vyhraněné téma. Ale nakonec zůstalo u "smířlivého" pošťouchnutí* Ano, je někdy dobré zůstat nad věcí.