Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
jen počkej Publikoval(a): Frr | Básně » Láska
Krásných bláznů mení nikdy dosti. :-)
Modlitba Publikoval(a): Niška | Básně » Ostatní
Dik moc Frr, budu si od tebe číst. Prasklo mi déčko na kytaře, a samo se ne a ne navázat, asi ji vážně musím koupit.
O slepci a uvidění Publikoval(a): Niška | Básně » Ostatní
Od tebe mě to obzvláště těší. :-)
O slepci a uvidění Publikoval(a): Niška | Básně » Ostatní
Dík Irone :-) Jitro je. To nemůže si nik zpochybnit.
na tři stopy Publikoval(a): lawenderr | Miniatura, hříčka » Ostatní
Hhmm...
Audience Publikoval(a): Niška | Básně » Ostatní
Jsem netušil, že tenhle styl dnes v postmoderní době.... Dík
Název dole Publikoval(a): Niška | Básně » Ostatní
Díky básníci. :-)
Ták Publikoval(a): Niška | Básně » Ostatní
Dodatek z jiné strany:
"Jak to Bektasi, že jsi tak moudrý!"
"Inu, vím co je v Koránu."
"A co je tedy v Koránu?"
"Vylisovaná květina a dopis od přítele Omara."
Audience Publikoval(a): Niška | Básně » Ostatní
K tomu bych dodal, na počest Taguremu.
A třeba by někoho zaujalo tohle:
"Sedí a pije z číšky čaj s očima sklopenýma. Dlouhé, bílé vlasy rozdělené pěknou pěšinkou visí až na ramena, krásné bílé vousy v pravidelných kadeřích splývají po prsou. Tvář neobyčejně ušlechtilá a pravidelná, oči zdáli působí jasně
modře, ale jsou černé, indicky černé. Ve své říze ze šedého drsného hedvábí vypadá tento jemný stařec docela jako Correggiův Bůh otec nebo nějaký Mojžíš či apoštol, nakreslený od nazarenského malíře. Prý ho v Berlíně znenadání uviděl herec Moissi a v tu chvíli myslil, že to Bůh otec sestoupil na zem.
I běžel mu podat ruku, aby ho přivítal. Mluví tiše a sladce, ale sladčeji mlčí. Kolem něho se točí jeho krásný syn, hnědé,
dravčí, hladce holené tváře. Prokvetlý sekretář básníkův odmítá podle rituálního záslibu maso, ale pokorně polyká chlebíčky se šunkou. Myslí snad, že je to rybí maso či co? Rabíndranáth
Thákur, ruce složené na prsou, vypadá, jako by se modlil. Čekáš, že se stane zázrak. Místo zázraku krásný stařec vstává, plave vzdušně pokojem a tenkým hlasem se loučí. Good bye! Nazítří přednáší nebo vlastně zpívá své básně. Když recituje svoje drama, recituje ženský part dětinskou fistulkou. Z celého jeho zjevu nemluví jen orientální kultura myšlenky a poezie, nýbrž – a snad ještě silněji - podivně zjemnělá kultura aristokratismu tělesné dokonalosti a jakéhosi životního estetismu, vědomého sebe až do posledního pohybu."
-Karel Čapek-