Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Profesor Publikoval(a): Gabika | Povídky » Romantické
No, moc hezký..docela jsem se u toho zasmál:-) normálně bych čekal, že se Hroch bude nakonec zlobit...a ono naopak...a smál jsem se dál:-)
Bratránek Publikoval(a): Gabika | Povídky » Romantické
Moc krásné...už jsem se bál, že to skončí špatně...ale tohle je ten nejlepší konec, jaký to mohlo mít... Taky jsem kdysi něco podobného prožil, ale je to už hrozně dávno...tehdá jsem si nedovedl představit, že vůbec budu schopný poznat někdy někoho jiného...ale je to dávno... nevěděli jsme, co je láska...nebo aspoň já ne...
Internetoví kamarádi Publikoval(a): Gabika | Úvahy » Ze života
I mně? to potěší :-)
Intuice Publikoval(a): Gabika | Povídky » Romantické
„Tak jsi to dočetl?“ „J-jo“ „Tak...a máš to“ „A nebude to vypadat blbě?“ „Co myslíš?“ „No, podle toho, jak to na tebe zapůsobilo, bys to měl ohodnotit, a napsat komentář...“ „proč?“ „No, přece, proto, že jí píšeš komentář vždycky.“ „vážně? ..že jsem si nevšiml?..jenom proto?...ne“ „To je jedno...tak koukej hodnotit a něco napsat...“ „Ale když ty, když hodnotíš tak přeci dáváš skoro vždycky 100%, nebo vůbec nic...a tohle by chtělo tak 200...“ „A proč prosím tě?“ „No-o, tak třeba ta řeč myšlenek, sama se sebou, to tě vždycky přece dostávalo a to tak, že tolik, že jsi to začal používat sám...a v moc povídkách se to nevyskytuje, nebo jo, ale není to tak dokonalý viď?“ „No, jen si nehraj na odborníka, ale obhajoba dobrá“
„No to hlavně...ale potom taky přeci to řešení situace, vždyť ty bys to taky řešil taky tak“ „Ty? já teda ne...nebo možná...razantní rozhodnutí, to je něco pro tebe viď...a útěk, přesně tvoje myšlenky, vždyť jsi řešil podobnou situaci...“ „jo, a jaký byl konec?..no?...neudělal jsi vůbec nic...jako vždycky...ale myšlenky na útěk byly, to je přece hlavní“
„A co je na tom nejlepší?“ „Teda, ale že ti to není trapný...pořád chválit...“ „Možná...ale když si to zaslouží...“ „No tak, to už je vážně moc...“
„Nejlepší je, že ti to připomíná jeden z tisíců příběhů odehrávající se ti v hlavě, když třeba sedíš v autobuse, nemáš co dělat a vymýšlíš si sny viď...“ „No dobře no, když ti to za to stálo“ „A komu prosímtě?“ „No tobě, jenom tobě to stálo zato takovýhle komentář napsat“
„Jsou tam uvozovky jako všude jinde, tak to přece tak nevyzní, ne?“ „no, ještě se boj“ „No bojim, víš přece jak dopadá to tvoje psaní komentářů...“ „jo, neznámým lidem je už radši nepiš, nebo budeš mít na icq za chvíly sto lidí...a to by ses teprve zbláznil...“ „Proč to řešíš? proč to číslo prostě nesmažeš?...“ „No, nevim jak ty, ale já rád poznávám nové lidi...stejně si ho tam napsal jenom právě kvůli ......“ „Dobře no, ale ty vždycky všechno přeženeš, stejně jako teď, no nemám pravdu?“ „Nakonec ale všechno vyřešíš po dobrém, tak co“ „Stop, dost už...nevíš kdy přestat...sakra vypni ten mozek, a přestaň psát, nebo to bude k nepochopení...“ :-)
Stromovní píseň Publikoval(a): Gabika | Básně » Příroda
Moc pěkná, víš jak mám stromy rád...:-)
Ideál... Publikoval(a): Megs | Úvahy » Ze života
Ideál je pro nás hlavně důležitý proto, abychom byli schopni posoudit, co se mu jak hodně podobá, nebo naopak vzdaluje, honí nás k dokonalosti, tím je nejdůležitější. Pěkná úvaha :-)
Zemětyčná nálada Publikoval(a): Skaja | Úvahy » Ze života
PMF: aspoň, že ses přiznal...
Zemětyčná nálada Publikoval(a): Skaja | Úvahy » Ze života
nepřihlášený=typický příklad člověka, který neumí být sám sebou a musí se přetvařovat a být za jiné lidi, jenom, aby mě štval a srážel...člověk, který mi chce vzít to poslední, co mě těší...
Technologie 21.století Publikoval(a): Megs | Úvahy » Ze života
Tak, s tím naprosto souhlasím...
První máj Publikoval(a): Taya | Básně » Láska
Tak to jsme na tom stejně...loni jsem si říkal, že třeba za rok budu mít víc štěstí... a nic se nezměnilo...
Trochu pesimistická úvaha Publikoval(a): Gabika | Úvahy » Ze života
Jedna z nejdůležitějších věcí pro člověka je, být schopen přemýšlet o svých hodnotách, o tom, jak byly získány, o tom, jestli ještě stále jsou aktuální a jestli se nepříčí s některými jinými našimi názory. Je důležité věřit ve své hodnoty a prosazovat je. Horší je, když se setkáme s negativním názorem na naše hodnoty, potom přemýšlíme, jestli jsou naše hodnoty stále tak nezvratné, hledáme důvod svého názoru, hledáme podnět, který vytvořil právě tuhle naši hodnotu, někdy se nám podaří ten důvod skutečně najít, poté přemýšlíme, jestli opravdu nám ještě stále stojí za to, zastávat takový názor, člověk se vyvíjí a jeho hodnoty se můžou měnit. Obecně se uvádí, že hodnoty získáváme jako děti, díváme se kolem sebe vnímáme svět, lidi, jejich názory a utváříme si na základě toho svůj pohled na svět, proto se naše hodnoty mohou například diametrálně lišit od hodnot našich rodičů, kamarádů...Všechny naše hodnoty jsou vytvořeny našimi zkušenostmi, každá naše hodnota má někde svůj důvod, zážitek, člověka, se kterým ji sdílíme, protože ho obdivujeme, nebo prostě nějaký dostatečně dobrý důvod, který se nám někdy vyplatil. (teorií o získávání hodnot jsou tisíce, jde o to, se kterou člověk souhlasí)
***
Měl bych jeden praktický příklad o změně hodnot, z nedávné minulosti:
Byl jsem ateista, zatvrzelý ateista, pohrdal věřícími a dával to najevo. ...Potom jsem poznal jednoho úžasného člověka, byla věřící, a mně se moje hodnota téměř vymstila... Začal jsem přemýšlet, proč jsem ateista, proč mám tu hodnotu, odkud se vzala. Přišel jsem na to. Na základce jsem seděl vedle kluka, věřícího, fanatika, nesnášel jsem ho. Nesnášel jsem jeho fanatismus, jeho pohled na svět. Tím byla moje hodnota utvořena. Sám jsem se nad tím zhrozil, jak můžu mít takový názor kvůli jednomu člověku, který mi kdysi dávno vadil. Řekl jsem si: "ne, takhle to nejde, přece nemůžu stále zastávat takový názor" "zkus přemýšlet, jestli by ti samotnýmu nebylo příjemnější tu hodnotu zahodit a trošku rozhlédnou kolem sebe" Stačil mi na to týden a změnil jsem se, už nejsem ateista, to neznamená, že jsem věřící, ale znamená to, že neodsuzuji víru. A to je přece tolerantnější přístup a tolerantního člověka přece nic nerozhodí, o tom to je. Mít názory prosazovat je, ale zároveň umět vyslechnou názory jiné, chtít je třeba i změnit, ale ustoupit, když to nejde.
***
Proč myslíš, že tahle cesta není smysluplná? Všechno se vyvíjí, a ve tvém věku jsou miliony špatných cest, tohle je jedna z těch dobrých, musíš dělat to, co Tě baví, to, co Ti přináší radost, časem sama najdeš něco jiného, dalšího... Jsi jednou z mnoha ale těch není většina, těch obyčejných je víc, a je to netrápí.
To, že máš pocit, že nejsi stejná je taky vlastně nějak získaná hodnota, tím trpím také, a spousta lidí se mě snaží přesvědčit, že jsem normální...jenže kdo je normální...
A nezapomeň, že když jsi schopna o sobě přemýšlet, tak jsi schopna to i vyřešit, i když to zpočátku třeba tak nevypadá:-)
Vzlétnout a uletět Publikoval(a): Gabika | Úvahy » Ze života
Ahoj, taky jsem chtěl uletět, a takhle to dopadlo: Jednou, docela nedávno jsem si řekl, "Neseď pořád doma, je krásně, máš prázdniny, všichni jsou v práci, nikde nikdo nebude, seber se a jdi" "Jdi někam daleko, někam, kde jsi ještě nikdy nebyl, prostě se seber a jdi!" A tak jsem šel... vyšel na kopec na kraj města a vyrazil do polí, lesíků a skal. Vím, že tady kolem Prahy snad ani není možné najít místo, kde by člověk kolem dokola neviděl všude civilizaci a všude nepotkával lidi, ale přece jsem doufal, že najdu nějaká hezká místa... Chyba, našel jsem čtyři černé skládky, v každé rokli se mi vysmívala pneumatika od traktoru, krásný ovocný sad a uprostřed vandaly rozmlácená chatka... "Tak tohle ne," řekl jsem si a rychlými kroky šel dál, jako bych chtěl utéci všem, utéci lidem, kteří nemají city, utéci těm, kdo nemají právo žít, když ničí to, co jim život dalo, když ničí přírodu... došel jsem až do skal, slezl do nich a tam stál. nikde nic, jenom skály, příkrý sráz, na něm les a skrze listy borovic a břízek prosvítající slunce. "Tak tohle jsem hledal" vydržel jsem tam dlouho... Pak jsem se ale podíval trochu nalevo, na skalku, a viděl...seděl tam člověk a rozbaloval si svačinu... "Copak tady v tomhle světě není kouska přírody kde by se do pěti minut neobjevil člověk?" "Chtěl jsem si odpočinout od lidí a místo toho je potkával na každém kroku a když ne je, tak minimálně pozůstatky po jejich pobytu... Nakonec jsem zjistil, že přes skály vedla naučná stezka a turisti jsou všude... Sebral jsem se a vydal tou nejkratší cestou domů.
...Možná jsem to s tim komentem přehnal, ale měl jsem čas, a tvoje myšlenky mě vždycky dostanou, inspirace málo, ale psát se chce hodně:-)
Proč? Publikoval(a): Terysekkk | Básně » Ostatní
Moc pěkné, opravdové...kdyby i kluci byli schopní takového přátelství...nebo za to můžu já?...tohle by mi žádný říci nedokázal...nebo se mýlím?
Vzkazy v hrnku kávy Publikoval(a): Kájuš | Povídky » Romantické
celou dobu to vypadalo špatně, ale ten konec, tak to má být:-)