Básně autora qpal
Nalezeno 123 záznamů. Zobrazuji 81-100.
Prej sou v mých slovech pořád emoce... i po tak dlouhý době...
Měla jsem menší rozhovor s mámou... spíš to byla taková "přeřvávaná"... ona nechce, abych kvůli někomu byla nešťastná, hlavně kvůli klukovi, ale jak si mám pomoct?
Co ty o tom víš... /řekl´s že je to má druhá oblíbená věta... omyl - ona je první.../
Máš mě rád... jenže já tě miluju...
to snad ani nepotřebuje komentář...
Co k tomu dodat... člověk kterej je zamilovanej (byť nešťastně) nevidí co se kolem něj děje... a mnozí ani vidět nechcou... jako já...
Většina lidí nechápe... dokud je někdo nepřinutí si to uvědomit... ale to se moc často nestává...
Hafo probrečených nocí... a člověk si připadá jak lihem potřená panenka... úplně vysušená...
/Stejně na to nikdy nebudu mít sílu... opustit vše, i tu (posranou) v lidi víru/
Nebe bez mráčků a člověk chce, aby aspoň trochu sprchlo...
/Dívka, jenž tam v krvi leží - má naděje v prachu, život kolem ní si běží, ona nezná strachu.../
Co dodat... obdivuju lidi, kteří to dotáhnou do konce...
Ta složka opravdu existuje... soubor fotek - jeho fotek
Chci je odehnat... ale taky je chci mít pořád u sebe... A vědět, že KDYSI jsem byla šťastná...
Pořád sem ta zamilovaná... Inspirace z jednoho filmu...
Bolest, co pořád přetrvává a nejde se jí zbavit...
Každej, kdo si aspoň trošku uvědomuje realitu, má nějakou touhu ohledně jí... Ta moje je dostat se z ní... Pocitovka... napsaná při hodině biologie
Člověk si občas potřebuje sám ublížit, aby věděl, že bolest, kterou má v srdci, není jediná...
Lhát si - to je snažší než přiznat si porážku... od života a od milované osoby
prý střepy přinášejí štěstí... uvidíme... časem nad trocha toho štěstí zbyde i na mě..